Otec se dal k Němcům a ze Sudet utekl bez rodiny
Elfriede Janíková se narodila 11. března 1928 v Darkovicích na Opavsku, těsně u hranice s tehdejším Německem. Rodina byla česká, otec však nedal své děti do české školy a nechal je vyučovat v německém jazyce. Přihlásil se k Němcům, aby mohl jezdit do Německa za prací. Dělal stavbyvedoucího ve Vratislavi (německy Breslau, dnešní Wroclaw). Během druhé světové války si vzal manželku a děti k sobě do Vratislavi. Starší syn bojoval za války na západní frontě, ve Francii, a padl do zajetí. Na konci války odvezl otec zbytek rodiny na bývalé území československých Sudet, do Mostu a potom do Teplic. Sám zůstal v Německu. Po válce se na rozdíl od své ženy do Darkovic nevrátil a žil s novou rodinou v Hannoveru. Jeho manželka zůstala v Darkovicích sama s již dospělými dětmi. Rodina se vyhnula odsunu, ale pamětnice zažila po roce 1945 útisk lidí, kteří se stejně jako její otec před lety přihlásili k Němcům. Otec se po válce k rodině příliš nehlásil. Elfriede jej navštívila v 50. letech v tehdejším západním Německu. Přemlouval ji, ať s ním zůstane, kvůli rodině (měla již tehdy malou dceru) se však rozhodla žít dál v Československu. Když otec zemřel, odkázal část svého majetku také bývalé rodině. V roce 2019 žila pamětnice v Darkovicích.