Mluv pravdu a nic než pravdu
Stáhnout obrázek
Hana Jančíková, rozená Goldsteinová, přišla na svět 19. listopadu 1932 v Táboře do smíšené česko-židovské rodiny. Maminka Ludmila byla vyučená pánská švadlena, tatínek Karel byl účetní. Malou Hanu nechali rodiče bez vyznání, aby si mohla víru zvolit v dospělosti sama. Pamětnice chodila od roku 1939 do dívčí měšťanské školy v Táboře, v jejíchž prostorách nacisté později zřídili shromaždiště táborských Židů před transportem do Terezína. V roce 1942 odjely do Terezína dvě ze tří tatínkových sester, Jarmila Goldsteinová z Tábora a Růžena Voglová s manželem a dvěma syny z Prahy. Všichni zahynuli v Osvětimi. Třetí sestra Ludwika Goldsteinová koncentrační tábory přežila. Kvůli otcovu židovskému původu pamětnici v roce 1944 vyloučili ze školy. V říjnu 1944 dostal otec předvolání k transportu na Hagibor, v lednu 1945 odjel transportem do Terezína, odkud na začátku května 1945 utekl s dalšími vězni do Prahy a následně do Tábora. Celkem rodina přišla za války asi o dvacet příbuzných. Po válce Hana Jančíková studovala tři roky na reálce v Táboře a následně přešla do Karlových Varů, kde se vyučila v oboru keramický točíř. Po dálkovém dokončení maturity v Sezimově Ústí si v Prachaticích udělala kvalifikaci na učitelku v mateřské škole. To se nakonec stalo jejím celoživotním posláním. Po válce také vstoupila do Skauta a později vedla oddíl pionýrů. Manžel Hany Jančíkové byl voják z povolání, a když ho vyhodili z komunistické strany, vstoupila do ní pamětnice, aby mohly děti studovat. V roce 2003 založila občanské sdružení Hadasa. Hana Jančíková má tři děti a žije v Sezimově Ústí.
