Nina Jahnová

* 1923

  • "A ještě jedna Němka tam byla. My jsme dostali byt a tehdy to byly činžáky. A ona jednou přišla a říkala: 'Paní, já vám dám všechno, ale ten obraz, co tam máte na zdi, ten stojí hodně peněz. Jak se to trošku uklidní a já budu moct přijet, tak já ten obraz odvezu.' A ona jak přijela, tak přijela ještě i s kamarádkou, a víte, že ony nám daly – ona ta kamarádka jela s ní a ten obraz vzaly a ona ten trabant nám nechala. Za ten obraz. A ona říkala: 'Kdybyste to věděli, jakou on má cenu!' Nám to nic neříkalo."

  • "V Německu jsem se seznámila. Já jsem dělala v závodní jídelně. Tam se to muselo všechno ručně dělat, brambory a tak, aby bylo co nejmíň odpadu. A on jak tam chodil, tak mi říkal: 'Jsi Ruska, jsi Ruska?' A já jsem říkala: 'Ne, já jsem Ukrajinka.' Tak já jsem mu, co jsem mohla – třeba kousek zelí, kousek cibule, kousek chleba –, jsem mu dávala."

  • "Němci nás pobrali na práci chceš, nebo nechceš! Mladé brali. Můj tatínek mě schoval. Takovou lávku jsme měli, a on mě tam dal, do té lávky, a řekl, že neví, kde jsem. A on [Němec] říká: 'Tak pojďte vy. Půjdete vy pracovat.' No tak on odešel kousek a já jsem musela vylézt. Snad přece tatínek... No tak, tak jsem byla v Německu na práci."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Velká Bystřice, 26.02.2024

    (audio)
    délka: 54:16
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Na práci do Německa, za láskou do Čech

Nina Jahnová v roce 2024
Nina Jahnová v roce 2024
zdroj: Paměť národa

Nina Jahnová, rozená Sereda, se narodila v Záporoží na Ukrajině 11. října 1923. Tatínek Semjon Sereda pracoval jako zámečník v továrně na kombajny. Maminka Marfa Sereda byla švadlenou. Pamětnice měla dva bratry, o dva roky staršího Vasila a o tři roky mladšího Fjodora. Za druhé světové války oba narukovali do armády. Zatímco mladší Fjodor válku přežil, starší Vasil padl neznámo kde. Ninu odvedli v roce 1944 na nucené práce do severoněmeckého města Kiel, kde pracovala v závodní jídelně. Seznámila se tam s totálně nasazeným Čechem Karlem Jahnem. Po válce se vzali a odešli spolu do Československé republiky. Usadili se v Hlubočkách, bývalé německé obci nedaleko Olomouce, kde dostali byt po vysídlených Němcích a práci v továrně Moravia. Měli spolu dvě děti, dceru Alenu a syna Alexandra. S rodiči se Nina Jahnová shledala až po dlouhých 16 letech v roce 1960, kdy je navštívila i s celou rodinou na Ukrajině. V roce 2024 žila Nina Jahnová v Domě pokojného stáří sv. Anny ve Velké Bystřici.