Jiří Hlávka

"Začaly se strhávat názvy ulic, začaly se psát nápisy. Já jsem psal obrovský jídelníčky na Hotel Bohemia, který začínaly polévkou brežněvjankou a pečené šišky gomulky. Gomulka byl tehdy polskej politik, že jo. Básničky jsem psal do chvíle, než u mě o půlnoci asi po týdnu zazvonil kamarád, který mi ty básničky přinesl zpátky a řekl mě: neznáme se, neviděli jsme se, v Průboji v novinách jsi nikdy nebyl, už je tam někdo jinej. Jináč by mě zavřeli, že jo."

"20. srpna v noci, asi kolem půlnoci, začala běhat po táboře ječící dvanáctiletá holčička, která držela v ruce tranzistorové rádio a řvala, že ji v Liberci zastřelili maminku. Protože v tom rozhlase se vysílal vjezd vojsk a oni tam jmenovali, že ruský voják, sovětský voják zastřelil na náměstí v Liberci paní a řekli jenom iniciály. A ona si z těch iniciál odvodila, že to je její maminka, protože maminka měla ty iniciály. Jak to dopadlo, nevím, ale vím, že ráno v pět hodin nad naším táborem, který byl původně vojenské zařízení, začaly lítat ruský letadla s červenýma raketama, ty nás z toho tábora vyhnaly. A vyhnaly nás tak, že jsme museli nasednout do autobusů i s dětma, před námi jeden tank, za námi jeden tank a tak nás vezli až do Liberce a do Ústí nad Labem."

"Protože to bylo ve čtyřiapadesátým roce, to je devět let po válce vlastně, tak moji kamarádi, kteří měli obrovskou knihovnu, a já jsem byl šílenej čtenář, já jsem četl i při baterce pod dekou a oni měli obrovskou sbírku Verneovek a já jsem si k nim chodil půjčovat Verneovky. Bydleli v domě, do kterého se šlo, prošlo se dvorem a teprve ve dvoře byly vchody do baráku, tak v tom dvoře oni v době, kdy jsem si přišel půjčit Verneovky, rozebírali něco, co našli v lese v Satalicích, byl to pozůstatek války, byla to, vím přesně, jak to vypadalo. Oni to rozebírali způsobem sekyra, kladivo, pilník. A ono jim to vybouchlo ve chvíli, kdy jsem vstoupil na ten dvůr. Takže mě to zvedlo do prvního patra, rozlámalo mi to všechny prsty, utrhlo mi to levou stranu obličeje i s okem pryč. Protože v té době se v Satalicích několikrát stalo, že vybouchla plynová bomba, tak tam byl jeden pán, který automaticky honem sedl do auta, přijel, naložil mě a ty dva kluky, kteří tam se mnou byli, a odvezli nás na Bulovku, takže takhle jsem přišel o oko."