Patřil jsem mezi dělníky Charty 77
Stáhnout obrázek
Ladislav Harant se narodil 28. února 1965 v Sušici do dělnické rodiny jako nejmladší ze čtyř synů. V dětství se hodně věnoval sportu, hlavně fotbalu, lednímu hokeji a stolnímu tenisu. Závodně pak hrál právě fotbal, na okresní a krajské úrovni. V roce 1980 dokončil základní školu v Sušici a nastoupil do Plzně do učení na stavebního zámečníka. Když v listopadu 1982 zemřel Leonid Brežněv, glosoval hlasitě a nevybíravě promítání tehdejšího filmového týdeníku v sušickém kině. Následně byl zatčen StB a odvezen k výslechu do věznice Plzeň-Bory, kde čelil fyzickému násilí. V dubnu roku 1983 byl jako mladistvý odsouzen na šest měsíců za hanobení socialistické státní soustavy a jejích představitelů. V roce 1984 nastoupil už jako ženatý vojenskou službu. Ladislav po vojně jen těžko sháněl zaměstnání. Nakonec nastoupil do kotelny jako topič. Roku 1986 spoluzakládal v Sušici místní buňku Společnosti přátel USA (SPUSA), o rok později podepsal Chartu 77. Sbíral podpisy pro další protirežimní prohlášení. Kvůli přípravám nezávislého shromáždění k výročí 28. října 1989 v Sušici byl spolu s dalším chartistou Petrem Hrachem zatčen StB a 48 hodin zadržován ve věznici Vykmanov v Ostrově nad Ohří. O pár týdnů později se stal jednou z tváří sametové revoluce v Sušici. Před několika lety obdržel pamětní dekret ministra a odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu. V tomto městě žil Ladislav Harant i v době natáčení rozhovoru (2021), pracoval jako pekař v sušickém Pekařství Rendl.
