Naděžda Halásková

* 1927  †︎ 2022

  • „Jo, Němci tam byli taky. Dokonce si pamatuju, že jsme… my jsme [se sestrou] chodily na Kaliště pro mlíko tam do toho statku. A jak jsme se vracely domů, tak tam prostě Němci přijeli. Já nevím, co to tenkrát vlastně bylo – a lidi utíkali, poněvadž já nevím... dokonce, jestli se tam nestřílelo… A to bylo, bože, v kterým to mohlo být roce? Když člověk, jak to nemá zapsaný, tak ta paměť… Takže vím, že tam přes tu tatínkovu zahradu utíkali nějaký lidi. Tam byl nějaký drátěný plot, jeden chlapík tam na tom pomalu zůstal viset! Oni po nich stříleli od nádraží nějak nebo od sokolovny, já už nevím, odkud to bylo. To bylo děsný úplně.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ústí nad Orlicí, 13.08.2019

    (audio)
    délka: 54:01
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Turistika byla moje láska

Naděžda Halásková, 1949
Naděžda Halásková, 1949
zdroj: archiv pamětníka

Naděžda Halásková, rozená Kovárníková, se narodila 18. srpna 1927 v Měcholupech u Žatce. Otec Čeněk Kovárník byl zahradník a matka Vlasta mu vypomáhala. V roce 1930 se rodina přestěhovala do Brandýsa nad Orlicí. Pamětnice měla dva mladší sourozence: Libuše se narodila v roce 1929 a Milan v roce 1933. Všechny děti pomáhaly, hlavně na podzim, v rodinném zahradnictví. V roce 1938 byla Naděžda u svého strýce na prázdninách ve Vídni. Po základní škole absolvovala v roce 1944 dvouletou obchodní školu ve Vysokém Mýtě a nastoupila na dráhu do pokladny. Dne 5. května 1945 zažila boje květnového povstání v Brandýse nad Orlicí, kdy němečtí vojáci zabili 15 místních obyvatel. Někteří prchali přes zahradu Kovárníkových. V roce 1949 se Naděžda vdala za Josefa Haláska (1922–1990) a v letech 1950–1954 se jim narodily tři děti. V roce 1955 nastoupila do zaměstnání, nejprve vařila ve školce, poté pracovala v pionýrském domě a později učila. V roce 1960 se rodina Haláskových přestěhovala do Chocně a Naděžda nastoupila do základní školy jako skupinová vedoucí pionýrské organizace. Ve škole s kolegyní dělaly v letech 1961–1982 pod TJ Spartak Choceň turistiku s dospělými i dětmi. Společně jezdili na pěší, lyžařské i cyklovýlety po celé republice i do zahraničí. Naděžda dělala i výkonnostní turistiku a po splnění zápočtových cest dostala v roce 1971 od ÚV ČSTV titul mistr turistiky. V roce 1981 odešla do důchodu. Celý život se bavila ručními pracemi nejrůznějšího druhu. V roce 2019 žila v Domě pokojného stáří sv. Kryštofa v Ústí nad Orlicí. Naděžda Halásková zemřela 23. května 2022.