Kdo šel rovně, toho pendrekem ohnuli, kdo šel ohnutý, toho pendrekem narovnali
Jiří Hajner se narodil 8. dubna 1949 ve vinohradské porodnici v Praze. Otec Josef byl typograf a sazeč, maminka Libuše se starala o domácnost. Rodina byla dobře situovaná, matčini rodiče Cvejnovi vlastnili dům v Nuslích. Po rozvodu rodičů Jiří Hajner zůstal s o čtyři roky starším bratrem a s matkou, která nesla rozvod velice těžce a péči o dva syny nezvládala. Jiří proto strávil mnoho času v zotavovnách a dětských domovech. Vyučil se soustružníkem v ČKD, kde pak pracoval třináct let. Od patnácti let si vydělával na své potřeby a ve dvaceti letech se oženil a založil rodinu. V šedesátých letech trávil většinu volného času v partách pražských kluků, patřil k tzv. máničkám. V srpnu 1968 byl svědkem událostí, které byly spjaty s mimořádným sjezdem KSČ, fotografoval v ulicích Prahy invazi vojsk Varšavské smlouvy, utíkal před střelbou sovětských vojáků. Byl členem Vědeckotechnické společnosti, měl na svém kontě přes deset zlepšovacích návrhů. V roce 1977 ho vyhodili z ČKD, protože v podniku zpochybnil nesouhlas s Chartou 77, který vedení po zaměstnancích žádalo. Poté ho nechtěli zaměstnat ve státních podnicích. Vzali ho nakonec ve výrobním družstvu Motex, kde se vyráběla měřicí diagnostická technika pro vozidla. Na konci osmdesátých let se účastnil protirežimních demonstrací, při Palachově týdnu v lednu 1989 byl zadržen Veřejnou bezpečností (VB) a předveden k výslechu v Bartolomějské ulici. V roce 2023 žil v Praze.