„Sestra byla sama s tím dítětem v Praze. Proto vždycky chtěla, abych k ní chodila spát. Tam jsme prožily to nejhorší. V roce 1945 byli na tom vršku, jak je teďka památník na Žižkově, všude esesáci a stříleli z toho vršku dolů na Prahu. Bylo to vidět i v té kuchyni, jak létají žhavé střely. Stříleli po těch barákách. My jsme spaly se sestrou raději v kuchyni na zemi, protože ostatní pokoje byly do ulice, takže jsme se bály tam spát. Bylo to hrozné. To si nedovede nikdo představit.“
„Všichni veřejně věděli, že chodím do kostela, že jsem katolička. Mně to nevadilo. Říkala jsem si, že buď tam (v rozhlase) zůstanu, nebo mě vyhodí. Já jsem byla takový tažný vůl. Kdo dělal a táhnul takto velký pořad, tak i když jste byli věřící, nevyhodili vás. O Chartě 77 jsem se dozvěděla, ale nic jsem nepodepsala. Řekla jsem si, že to nemá cenu, že kvůli tomu by mě z rozhlasu vyhodit mohli. A kdo by pak dělal ty pořady. Kvůli pořadům, aby zůstaly na úrovni, jsem se snažila zůstat. Když jsem odcházela do důchodu, dali mi pěkné vysvědčení. Žádné problémy jsem neměla. Jsem takový, jak se říká, tažný vůl.“
Jindřiška Grecová, rozená Oldřichová, se narodila 10. ledna 1923 v Praze, do rodiny s tradicí v kamenosochařství. Prožila šťastné dětství za první republiky. Další život ovlivnila nacistická okupace, doprovázená neustálým strachem z bombardování. Během Pražského povstání v roce 1945 stavěla barikády. Po válce se věnovala práci v Charitě, kde pomáhala přeživším z koncentračních táborů. Hned v roce 1946 nastoupila na vysokou školu, kde studovala sociální práci. Vše změnil únorový puč. Všechny, kteří nebyli členy KSČ, komunisté ze školy vyhodili. V roce 1951 se vdala a manželům se narodilo celkem pět dětí. Předčasně narozená dvojčátka však zemřela. V šedesátých letech začala pracovat jako dobrovolnice pro Dětský pěvecký sbor Československého rozhlasu. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy viděla zpustošenou budovu rozhlasu. Rozhlasové stranické čistky se jí vyhnuly a později nastoupila do redakce dětského vysílání, kde pomáhala při přípravě pořadu Dobrý večer, děti. Další desetiletí pro ni představovala prioritu rodina a po odchodu do důchodu hlavně vnoučata. Sledovala listopadové události roku 1989. V roce 2023 oslavila Jindřiška Grecová sté narozeniny. Nejdůležitější hodnotou pro ni byla vždy víra a pomoc bližním. Zemřela 4. ledna roku 2025.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
