Člověk by si neměl dělat plány moc dopředu
Dagmar Felixová se narodila 8. března 1930 v Praze. Otec byl inženýr, pracoval jako šéfstatik v Aeru, maminka byla v domácnosti a později pracovala jako pomocná redaktorka. Pamětnice a její bratr byli vedeni k lásce k umění - bratr se věnoval hudbě a později se stal rektorem AMU, Dagmar Felixová milovala recitaci a toužila po práci v rozhlase. Vystudovala hereckou konzervatoř, během studií hostovala v Národním divadle a spolupracovala například s Karlem Högerem, Františkem Filipovským nebo Jiřím Voskovcem. Po studiích nastoupila v roce 1948 do nově vzniklého divadla ve Slaném. Po roce ji režisér František Bahník přijal do divadla, které právě zakládal v Hradci Králové. V roce 1950 se za Františka Bahníka provdala. Narodily se jim tři děti. V divadle v Hradci Králové působila více než čtyřicet let, až do odchodu do důchodu. Pečovala o nemocného manžela a po jeho smrti se chtěla věnovat recitaci v rozhlase, ale v té době již tento žánr nebyl tak oblíbený jako v dobách jejího mládí, a tak si svůj sen nesplnila.