Postavili nás ke zdi, museli jsme sundat kalhoty a omakávali nás, jestli u sebe nemáme zbraně
Stáhnout obrázek
Karel Dýnka se narodil 14. dubna 1929 v obci Částkov. V roce 1949 maturitní zkouškou ukončil studia na salesiánském gymnáziu. Následně jako asistent pedagogů pracoval v salesiánském ústavu pro pozdní kněžské povolání v Mníšku pod Brdy a také se připravoval na vstup do řádu salesiánů Dona Bosca. V noci z 13. na 14. dubna byl ale v rámci akce K s dalšími salesiánskými činovníky odvezen do internačního kláštera v Oseku u Duchcova. V září 1955 byl odveden do Pomocných technických praporů, kde strávil nezákonných čtyřicet měsíců. Po propuštění musel pracovat v dělnické pozici a až poté byl přijat ke studiu na pedagogické oddělení hudební školy v Olomouci, které ale kvůli pronásledování StB nedokončil. Žil tehdy v neustálém strachu. Nevěděl, jak dál, a tak se na půl roku přesunul do psychiatrické léčebny v Kroměříži. Následně se věnoval hudbě a v roce 1971 dálkově dokončil brněnskou konzervatoř v oboru varhaník. Pracoval pak jako lektor Osvětové besedy Podolí a Kunovice, lektor Sdružení závodního klubu Uherské Hradiště a od roku 1969 až do odchodu do penze učil v Lidové škole umění v Uherském Hradišti. V roce 1962 se oženil s Annou Kolaříkovou, s níž vychovali děti Martu a Pavla. V roce 1997 obdržel za celoživotní zásluhy cenu města Uherské Hradiště a v tomto městě bydlel i v roce 2018.
