Může se to zdát jako vtip, ale cesta do SSSR mě přiblížila k víře
Stáhnout obrázek
Jaroslav Douša se narodil 16. června 1949 v Plzni Marii Doušové, za svobodna Ungermannové, a Jaroslavu Doušovi st. Do roku 1967 žili v Dobřanech, poté v bytě v Plzni na Slovanech. Otec po většinu svého života pracoval jako dělník ve Škodovce. Matka byla zaměstnána jako prodavačka v obchodě s potravinami a později jako vrátná na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Plzni. Otec Jaroslav Douša st. byl po roce 1945 úspěšný motocyklový závodník a výrobce motocyklů. Když sedl na kolo a odjel, zachránil si život při náletu na Škodovku dne 25. dubna 1945. Jaroslav Douša strávil léto po maturitě roku 1968 na Střední průmyslové škole elektrotechnické jako dělník ve Škodovce. Od října 1968 do září 1970 absolvoval povinnou vojenskou službu v Plzni na Slovanech. V roce 1970 byl přijat ke studiu oboru archivnictví a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V červenci roku 1973 byl se spolužáky na brigádě v Sovětském svazu, která mu, co se týče komunistické ideologie i náboženství, otevřela oči. V roce 1975 nastoupil do zaměstnání v Archivu města Plzně. Vstup do komunistické strany odmítl, a tak se stal vedoucím archivu až 1. července 1997. Na této pozici setrval až do 30. června 2012. Dne 28. října 2019 byl za svou záslužnou práci oceněn historickou Pečetí města Plzně. V době natáčení (2024) žil v Plzni na Slovanech.
