Šumava zůstala mým osudem
Josef Chrástka se narodil 19. února 1940 v Trhových Svinech. Maminka jej měla za svobodna, což v té době nebyla jednoduchá věc. Když spojenci bombardovali České Budějovice, bylo mu 5 let. S matkou a nevlastním otcem bydleli tehdy v Suchém Vrbném. Po osvobození získala rodina bydlení v opuštěném zdevastovaném domku ve Volarech. Nevlastní otec Ladislav Filek provozoval na vlakovém nádraží bufet, později trafiku. Tu mu komunisté po nástupu k moci sebrali. Od tatínka dostal Josef Chrástka svůj první fotoaparát. Vyučil se strojvedoucím v Českých Velenicích. Začínal ve Volarech, nejprve v dílně, potom jako topič na parní lokomotivě. Jezdil na lokotraktorech, na nákladech, na páře, na motoráku. Na dráze potkal také svoji budoucí ženu. V roce 1968 přešel do stanice Cheb. Zde zažili s manželkou Marií invazi vojsk Varšavské smlouvy. V roce 1986 přešel do depa Rakovník. Po odchodu do důchodu pracoval jako průvodce v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Na Šumavu se celý život vracel jako vášnivý fotograf. Ve snímcích zachycoval proměny šumavské krajiny, její půvab a poezii. V roce 2021 měl v Rakovníku zatím poslední výstavu Šumavská odysea. V roce 2023 žil s manželkou v Aši.