Každý se může chopit díla tam, kde právě stojí
Milena Černá se narodila 24. dubna 1942 Anně a Josefu Škrochovým. Její katolická rodina vždy dávala najevo své protikomunistické zaměření. Po maturitě na gymnáziu pokračovala nástavbou zdravotní laborantky a poté nastoupila v Ústavu histologie Fakulty všeobecného lékařství UK. Při zaměstnání pokračovala ve studiu na lékařské fakultě. Během studia se vdala a narodil se jí syn. V září 1968 odjela celá rodina do Rakouska, pamětnice zde chtěla dokončit studium medicíny. V tom jí ale bránila jazyková bariéra. Pobyt byl náročný a poté, co se její manžel rozhodl emigrovat do USA, se vrátila se synem do Prahy. Po dokončení studia pracovala jako vědecká pracovnice, později jako sekundární lékařka a odborná asistentka na Dermatovenerologické klinice Fakulty všeobecného lékařství UK. Zároveň na lékařské fakultě přednášela. Již na počátku 60. let se seznámila s Danou a Jiřím Němcovými a postupně se stala součástí společenství budoucí Charty 77, a to i jako „lékařka chartistů“. Díky těmto aktivitám a odmítání členství v KSČ musela z kliniky v roce 1986 odejít, opakovaně byla kontaktována Státní bezpečností. Koncem 80. let prošla složitým obdobím, které gradovalo závažným onemocněním srdce. Do společenského dění se ale nakonec vrátila a po sametové revoluci se plně angažovala v sociální i zdravotní oblasti. V roce 1994 se na přání své přítelkyně Olgy Havlové stala ředitelkou Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a po odchodu z této pozice je zde od roku 2016 předsedkyní správní rady. Přes dvacet let pracovala pro sdružení Rozkoš bez rizika, je čestnou předsedkyní Evropské sítě proti chudobě v ČR. Řadou svých aktivit se vždy snažila pomáhat těm, kteří se bez pomoci neobejdou. Milena Černá zemřela 15. září roku 2021.