„Aloys František Antonín Breycha (obr. 2), narozen 4. 5. 1845, zemřel 31. srpna 1881, mlynář v Beřovicích u Slaného č. 36, byl dvakrát ženatý. První manželka byla Emilie Francová z Netovic (1849–1874), druhá manželka byla Marie Formánková (obr. 3) (1853–1894) z kralovického statku č. 4, dcera Františka Xaveria Formánka a Alžběty Srbkové z Postřižína č. 34. Z prvního manželství měl Aloys celkem čtyři dcery, dvě zemřely v kojeneckém věku, přeživší byla Marie Angelína Pavlína (1872–1921), manžel Václav Štech (obr. 4), a Anna Emilie (1873–1945), zůstala neprovdána. Z druhého Aloysova manželství se narodil můj dědeček, JUDr. Jaroslav Alois, už Brejcha (obr. 5). Snad by byl mlynářem v Beřovicích, kde se narodil, nebýt předčasné smrti jeho otce. Jako sirotek studoval ve Slaném na gymnáziu (obr. 6) a pak se přestěhoval s maminkou do Prahy. Mlýn samozřejmě prababička prodala. Začal studovat práva, a když byl v prvním ročníku, jeho maminka, moje prababička, zemřela a bylo jí jedenačtyřicet let. Ošetřovala příbuzného nakaženého TBC, nakazila se, nebylo to léčitelné. Dědeček našel útočiště v rodině svého švagra, Dr. Štecha, a své sestry Marie (obr. 7), kteří žili v Praze a měli pět dětí. Václav Štech přivedl do rodiny pětiletého Vašíka (V. V. Štecha – obr. 8), který se narodil ve Štechově prvním manželství s Annou, rozenou Mrzílkovou, která při porodu chlapečka zemřela. Dědeček měl vlastní byt, jeho starší sestra, neprovdaná Anna, pomáhala vést sestře Marii domácnost, a tak zůstala rodina pohromadě.“
„Narodila jsem se v domě, který postavil můj dědeček, o kterém chci vyprávět, v roce 1911 u Písecké brány. Bylo to v místech, kde původně byly hradby, a měla tam vzniknout městská vesnice předměstského typu, jak jednou říkal pan architekt Zdeněk Lukeš. Pozemek patřil magistrátu, a protože dědeček pracoval na magistrátu, měl možnost koupit si ho. Celá rodina tam žila až do roku 1996, kdy se dům prodal, a museli jsme se vystěhovat. Asi by se to dědečkovi nelíbilo.“
Helena Zoufalová, rozená Brejchová, se narodila v Praze 12. září 1943. Po ukončení základní školy v Praze studovala na jedenáctileté škole a po maturitě navštěvovala abiturientský kurz na Střední ekonomické škole v Resslově ulici, který ukončila maturitou v roce 1962. Při zaměstnání absolvovala Vysokou školu ekonomickou. Do zaměstnání nastoupila na umístěnku v nakladatelství Academia ve Vodičkově ulici, kde pracovala v zahraničním odbytu. Postupně prošla několika nakladatelstvími, vždy ve funkci vedoucí odbytu. Pracovala v Státním pedagogickém nakladatelství, v Lidové demokracii - Vyšehrad a v Knižním velkoobchodu, kde ji zastihla v roce 1989 revoluce. Velká nakladatelství se s novými tržními podmínkami obtížně vyrovnávala, protože se rozšířilo samostatné podnikání. Za podpory tiskárny, se kterou do té doby pamětnice spolupracovala, založila nakladatelství Brána. Nakladatelství úspěšně fungovalo, byla jeho výkonnou ředitelkou patnáct let. Poté se majitelé rozhodli nakladatelství prodat a Helena Zoufalová odešla ve svých pětašedesáti letech do důchodu.
7. Václav Štech, Marie Štechová, roz. Brejchová, Jaroslav Brejcha-zleva do prava v první řadě, Andulka Brejchová, V. V. Štech, Marie Brejchová, roz. Formánková
7. Václav Štech, Marie Štechová, roz. Brejchová, Jaroslav Brejcha-zleva do prava v první řadě, Andulka Brejchová, V. V. Štech, Marie Brejchová, roz. Formánková
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
