Bedřich Zedníček

„My jsme s tím kamarádem chtěli utéct a on mi říkal, že na jižní Moravě je skupina, která posílá vlakem lidi na práci, a tam že se přejde do Maďarska a z Jugoslávie to brali do Francie a k vojsku, a já už jsem vzkázal po švagrovi, že když nepřijdu domů, tak řekni, kde jsem, a až jsme měli jet, tak přišel, že mezitím gestapo je vybralo a pozatýkalo je, takže jsme nemohli nikam jet.“

„To bývaly poplachy, tak my jsme měli jít do sklepa a my jsme byli ve skladu a byly tam dlouhý i krátký desky a teď začali střílet na ty letadla, jak letěly, tak to padalo do té vody a najednou jsme slyšeli takový hučení a ten zvuk nedělal dobře a to byly bomby a my jsme byli kus od toho. Chytlo to činžáky a plynojem a pak ještě spadla kousek od nás, asi šedesát metrů, bomba. Pak jsme se šli podívat a viděli jsme poškozené činžáky, místo obchodu byla jáma a rozházené zboží. Potom za nějaký čas jsem utekl do protektorátu, domů, a tam jsem se odklidil.“