Když byl klid a když se nestřílelo, tak to bylo nějaké divné
Plukovník v. v. Mikuláš Vondráček se narodil 15. června 1923 v obci Sofijevka na Volyni v tehdejším Polsku. Rodiče se věnovali hospodářství a otec vlastnil mlýn. Ve své rodné obci za relativně demokratického Polska vychodil čtyři třídy obecné školy a poté tři měšťanské třídy ve Verbě. Oblast tehdejší západní Volyně však byla od 17. září 1939 pod režimem Sovětského svazu a od června 1941 pod nacistickým Německem. Mikuláš Vondráček měl být odvezen do Německa na nucené nasazení, ovšem z transportu se mu podařilo utéct. Odveleli ho ale k Dubnu na kopání zákopů proti Rudé armádě. To se již blížilo „osvobození“ Volyně a po příchodu Rudé armády vstoupil pamětník 15. března 1944 do tvořícího se 1. československého armádního sboru a prakticky ihned se zapojil do bojů u Torčína. Sloužil jako spojař 2. baterie 1. dělostřeleckého pluku 1. brigády a po výcviku v besarabských Černovcích se zapojil do Karpatsko-dukelské operace, bojů o Jaslo a dalších osvobozovacích bojů na území Slovenska. U Liptovského Mikuláše byl zraněn střepinami do hlavy a do zad a zároveň prodělal zánět kloubů, a tak byl postupně odvezen na léčení do Levoče, Rzeszówa, Przemyśle a nakonec do Lvova. Tam se dočkal konce války a poté odjel do Žatce ke své vojenské skupině. Nakonec se usadil v Oračově na Rakovnicku a pracoval v Jednotném zemědělském družstvu a poté ve Státních statcích. Mikuláš Vondráček zemřel 12. června roku 2022.