plukovník v. v. Mikuláš Vondráček

* 1923  †︎ 2022

  • „Tam na Duklu, na Karpaty, a druhá byla Jaslo. Ta byla až v lednu čtyřicet pět. To už se to potom hnulo na Krakov. A my jsme potom [pochodovali – pozn. aut.] na Slovensko. Když jsme přicházeli k Dukle, tak tam nastoupila vojska a řečnili, Svoboda tam byl a všechno možné. A na Slovensku vypuklo povstání. Bylo nám řečeno: ‚Za šest dní budete v Prešově.‘“

  • „Všichni volyňští Češi nastoupili do Svobodovy armády, měli [jsme] možnost, tak jsme nastoupili do armády. A pro mě to bylo asi tak, já nevím, asi osmdesát sto kilometrů. Jsme šli pěšky tam. Hledali jsme je, kde jsou.“

  • „Už jsem byl na první linii, ale předtím jsem byl civilista. Předtím jsem byl v civilním a v civilních hadrech jsme chodili dlouho, v civilních hadrech jsme byli až v Moldavsku, až v Besarábii. Tam [u Lutska – pozn. aut.] jsme pobyli nějaký čas, vlakem nás potom odvezli do Kamence Podolsk a potom jsme šli do Rumunska, až do Besarábie. Tam do toho Moldavska. Tam jsme byli asi dva měsíce, v tom Moldavsku, možná tři.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Rakovník, 21.04.2014

    (audio)
    délka: 04:06:16
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když byl klid a když se nestřílelo, tak to bylo nějaké divné

Mikuláš Vondráček
Mikuláš Vondráček
zdroj: archiv Mikuláše Vondráčka

Plukovník v. v. Mikuláš Vondráček se narodil 15. června 1923 v obci Sofijevka na Volyni v tehdejším Polsku. Rodiče se věnovali hospodářství a otec vlastnil mlýn. Ve své rodné obci za relativně demokratického Polska vychodil čtyři třídy obecné školy a poté tři měšťanské třídy ve Verbě. Oblast tehdejší západní Volyně však byla od 17. září 1939 pod režimem Sovětského svazu a od června 1941 pod nacistickým Německem. Mikuláš Vondráček měl být odvezen do Německa na nucené nasazení, ovšem z transportu se mu podařilo utéct. Odveleli ho ale k Dubnu na kopání zákopů proti Rudé armádě. To se již blížilo „osvobození“ Volyně a po příchodu Rudé armády vstoupil pamětník 15. března 1944 do tvořícího se 1. československého armádního sboru a prakticky ihned se zapojil do bojů u Torčína. Sloužil jako spojař 2. baterie 1. dělostřeleckého pluku 1. brigády a po výcviku v besarabských Černovcích se zapojil do Karpatsko-dukelské operace, bojů o Jaslo a dalších osvobozovacích bojů na území Slovenska. U Liptovského Mikuláše byl zraněn střepinami do hlavy a do zad a zároveň prodělal zánět kloubů, a tak byl postupně odvezen na léčení do Levoče, Rzeszówa, Przemyśle a nakonec do Lvova. Tam se dočkal konce války a poté odjel do Žatce ke své vojenské skupině. Nakonec se usadil v Oračově na Rakovnicku a pracoval v Jednotném zemědělském družstvu a poté ve Státních statcích. Mikuláš Vondráček zemřel 12. června roku 2022.