Anastasie Vondra

„Bljuda u Čechov – vot eti halušky, knedlíčky, polívka kyselačka vaří se... Kyselačka vaří se... Nu, váritsa. Znajetě, kyselačka kak váritsa? Nu já to řeknu po česky, tak to zapisujte. Tluče se máslo, je taková podmásnice, teďkej dělaj to všechno na električestvě, a my jsme dřív v podmásnici takhle tloukli máslo. Utluče se máslo, vyleje se, máslo se ubere a z tej podmásnice leje se podmásle. Uvařej se kartošky, trošičku ve vodě se uvařej, a podmásle trošičku dělá jak... kyselo. Uvaří se ta kartoška, podmáslí a potom takovejmadle kouskama těsto uděláš, i takovej jak listejček – nařežeš, knedlíčky hodíš a slivky, dyž se přepouščej, měli jsme i ruční separátory... přepustíš těma slivkama, rozmícháš to, vajíčko i úkrop, i zaleješ to, zaleješ to, a vono je to takový – polívka, dyž vona je studená, vona je... vot říkaj teďkej okroška, a u Čechov ďáli tajidstu kyselačku. Kyselačka, polívka.“

„Čechy péři drali, všechno vot naprimer v letě, aby neztrácely tyhle, husy, péři, jich podškoubávali a péřini sme ďáli, i ten... Potom-ek v děkabru měsíci, před novým rokem, sebírali jsme se pártijami, vot maminka, já jsem chodila i babička... jeden... k jednem jdeme drát péři, zderem péři – potom k druhým jdeme, a tam babička vypravovala nám porád skázky – ó, jaký skázky zas, strašný... a já se nadělám u tejch berášek, a zíma bylo, strojit se nebylo do čeho, tak ten... přijdeme – klimbáme, klimbáme, co... děti, děti, nám jen běhat... a kluci nachytají zas živejch brabců a pustěj to do chátě, a to péři se rozlítne... vot takový bylo škodlivý... A jak jste se, neobižaly? Né! A kluci... můj mužik taky byl Čech, vot...“