Věra Vítová

* 1947

  • „Když ten dav někdo naočkuje, že Němci se vrátí, že se vrátí vyhnaní Němci a seberou vám vaše baráky, no tak už to pak jede a nikdo jim nevysvětlí, že to je nesmysl. Ať se s někým kontaktují, ať se zeptají, jestli tu chalupu chtějí zpátky, když dneska žije tamhle někde, kdekoliv v Německu, a má tam celý svůj život sedmdesátiletý, má tam rodinu, má tam kořeny a všechno. Přijede se podívat, ano, podívá se, vyfotí si svůj domeček, kde žili rodiče nebo kde se narodil, ale tím to končí. Ale tam ty vášně byly zase rozdmýchané. Hlavně teda komunisty, musím říct. Bohužel musím říct, že to byli hlavně oni.“

  • "Normálně jsme nechali snídani na stole, ustrojili děti, vlítli jsme do auta a hnali jsme do Prahy. Šli jsme na Hrad, když parlament zvolil prezidenta. A byli jsme na tom nádvoří, když vystoupil Havel na balkon a oznámil to. To bylo to nejhezčí z celého období. Že jsme to stihli a že jsme tam byli."

  • „Ještě jsme chtěli jít pomoct, vzít si dovolenou a jet na chmel. Doufali jsme, že to dobře dopadne. Chtěli jsme pomáhat republice, hospodářství, aby to všechno fungovalo. Tak jsme organizovali, že bychom vyrazili místo práce na chmelovou brigádu. Přešlo nás to. Přešlo nás to všechno, když jsme slyšeli, když se vrátili ti naši pohlaváři z Moskvy a řekli to, co řekli. Tak to bylo hrozné zklamání.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Teplice nad Metují, 20.02.2020

    (audio)
    délka: 21:35
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Velké Poříčí, 19.04.2023

    (audio)
    délka: 01:36:09
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Táta znal vrahy bezbranných Němců. Dcera uctila popravené Křížem smíření

Věra Vítová na vítání občánků s dcerkou, 1974
Věra Vítová na vítání občánků s dcerkou, 1974
zdroj: Archiv pamětníka

Věra Vítová, rozená Nováková, se narodila 18. ledna 1947 v Teplicích nad Metují. Tatínek Ladislav se živil jako malíř pokojů a maminka Anežka pracovala jako prodavačka. Věra Vítová měla mladšího bratra Jaromíra. Po základní škole nastoupila na Střední stavební průmyslovou školu ve Vysokém Mýtě, obor vodohospodářské stavby. Po maturitě kvůli tatínkovi nepokračovala dále ve studiu na vysoké škole, ale nastoupila do prvního zaměstnání v Liberci. V roce 1969 se vrátila domů do Teplic nad Metují. V 70. letech se vdala a postupně se jí narodily tři děti. V roce 1990 spolu s dalšími lidmi založila v Teplicích nad Metují Občanské fórum a vstoupila tak do komunální politiky. V prvních svobodných volbách roku 1990 byla zvolena do zastupitelstva. V letech 1998 až 2002 působila v Teplicích nad Metují ve funkci starostky. Mezi její nejdůležitější počin patří vybudování Kříže smíření na Bukové hoře, za něž obdržela prestižní Cenu Franze Werfela. Věra Vítová odešla z aktivní politiky v roce 2002. V roce 2023 žila v Teplicích nad Metují.