PaedDr. Jindřich Vedlich

„Potom jsme šli směrem dále k divadlu, Klicperovu, tehdy Vítězného února, kde už byly zapáleny svíčky, připli jsme si trikoloru, kterou mám dodnes, kterou jsem nosil v období sametové revoluce, a šli jsme na koleje, kde jsme založili stávkový výbor. A již první den byl takový mítink, kde jsme se tvrdě střetli se studenty tehdejšího fakultního výboru SSM, který se vykazoval jako velmi tvrdý výbor. Bylo tam tvrdé jádro, protože pedagogická fakulta v Hradci Králové v roce 1968 prošla velkou normalizací, muselo ji opustit spoustu pedagogů a někteří studenti s aprobací ruštiny, dějepisu, občanské nauky byli tedy děti vojáků, policistů tehdejších, byli velmi levicově zaměření. Přesto se nám stávkový výbor podařilo založit, mám dodnes list mnou psaný, kde jsou zástupci jednotlivých ročníků a hned jsme začali zasedat a současně jsme svoji činnost koordinovali s Občanským fórem a s dalšími fakultami, především s lékařskou a farmaceutickou fakultou.“

„Uvažovali jsme, jakým způsobem zorganizujeme první demonstraci. Tu jsme nechtěli svolat napřímo, protože jsme věděli, že Hradec je, v uvozovkách, komunistickým městem. Proto jsme se rozhodli, že si půjčíme nástroje, to znamená lopaty, hrábě, kolečka a budeme takzvaně uklízet město a přitom zvát občany na první demonstraci. To se naštěstí podařilo naprosto perfektně, zvali jsme občany a ta první demonstrace průvodem začala před zimním stadionem, pokračovala přes ulice města a vyvrcholila na Velkém náměstí. Tehdy to bylo ozvučeno tlampačem, amplionem z vodáckého klubu právě kamaráda a kolegy ze stávkového výboru Roberta Nováka. Poté jsme již zasedali v stávkovém výboru každý den a demonstrace byly rovněž každý den. Občanské fórum také vzniklo, kde jsme koordinovali svoji činnost, tehdy s Oldřichem Kužílkem, Josefem Vágnerem a dalšími.“