Tatínek umřel v komunistickém vězení, maminka ze stresu a vyčerpání
Růžena Valčíková, rozená Skřipková, se narodila 9. srpna 1933 v Horní Lidči. Rodina vlastnila rozsáhlé hospodářství, na kterém všichni její členové pomáhali. Růžena měla tři sourozence, Jaroslava, Františku a Ladislava. Ladislav se během druhé světové války zapojil do protinacistického odboje, byl zatčen a jen díky úplatku na gestapu se jej podařilo zachránit před popravou. Ladislav se nesmířil ani s nástupem komunismu. Již v červnu 1948 emigroval do Německa. Kvůli tomu rodina čelila výslechům a sledování Státní bezpečností. O rok později nechal Růženin otec Jan Skřipka v domě přenocovat agenta-chodce Antonína Janošíka, který patřil k odbojové organizaci Světlana. Na jaře roku 1950 byla skupina rozbita. Jan Skřipka patřil mezi tři sta zatčených a od soudu, kde padaly hrdelní i doživotní tresty, odcházel s patnácti lety odnětí svobody. Po třech letech zemřela maminka Anna. Povinnost vysokých dodávek a odloučení od manžela ji utýraly k smrti. Děti zůstaly nějakou dobu na statku zcela samy, než se jich ujali příbuzní ze šumperského pohraničí. Jan Skřipka zemřel na Mírově v roce 1957. Režim odmítl vydat jeho tělo k pohřbu a zároveň zamítl i vydání zpopelněných ostatků. Skřipkovi se k urně s jeho popelem dostali až během politického uvolnění na konci 60. let. Růžena se provdala za Jana Valčíka, s nímž měla dva syny, Jana a Vlastimila. Kvůli práci na znárodněném statku se nikdy nevyučila a po celý svůj život pracovala na nejnižších dělnických profesích. Rodina po sametové revoluci v roce 1989 dosáhla rehabilitace Jana Skřipky a později i navrácení režimem uloupeného majetku. Růžena Valčíková žila v roce 2020 v Horní Lidči.