„Bohužel tehdy tam měl veliký problém, protože napsal článek o T. G. Masarykovi za války. Ten vyšel v roce 1940, zrovna když Němci zahájili velkou protimasarykovskou kampaň. Tak jsme měli hrozný strach, že přijde prohlídka. To se dělaly domovní prohlídky, a kdyby ji udělali u nás a našli u otce ty Masarykovy spisy, tak by to byla velká... tak by ho vzali hned do koncentračního tábora, čili zavřeli. A možná i nás jako rodinu. To se v některých případech dělalo i s celou rodinou, že byla zatčena. No, a my jsme měli to štěstí, pravděpodobně, že si spletli Němci doktora Trapla, mého otce Miloslava Trapla, s doktorem Janem Traplem, což byl mého otce strýc čili můj prastrýc.“
„Ještě jsem zachytil krásný případ souseda. To byl takový strašný ožralec, bydlel u nás, dokonce ho pak zavraždili v tom bytě nějací z hospody, co si přitáhl. A ten pořád, pořád se snažil se mnou navázat kontakt. Já jsem to furt odmítal, až jednou jsem se nechal ukecat a on vedl takové řeči podivné, tak já jsem mu řekl: ,Kolik ti za mě platějí?‘ Jakože udavač na mě. A on řekl: ,Jak to víš?!‘ Já jsem to jenom tak podle těch jeho řečí usoudil, že to zkusím. ‚Jak to víš?‘ Tak jsem mu řekl: ,Já tam mám svý lidi‘, což jsem si vymyslel, samozřejmě. Vnesl mezi ně zmatek potom a už ho nepoužívali.“
Celé nahrávky
1
Olomouc - katedra historie Univerzity Palackého, 25.01.2016
Miloš Trapl se narodil 15. ledna 1935 v Hustopečích na jižní Moravě. Jeho otec byl historikem a zajímal se především o T. G. Masaryka, čímž se dostával do problémů jak za protektorátu, tak po roce 1948. Pamětník následoval svého otce a vystudoval také historii. Na olomoucké univerzitě vstoupil v 60. letech do strany, aby se mohl svému oboru i nadále věnovat. V roce 1980 přednesl na fakultě projev, ve kterém popisoval Vítězný únor jinak, než podle ideologie směl. Čekaly ho výslechy a zákaz přednášení. Zpět před studenty se směl vrátit až po revoluci v roce 1989. Dodnes působí na univerzitě jako emeritní profesor. V roce 1993 založil Centrum pro československá exilová studia a i v roce 2016 je jeho ředitelem.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
