„Chci pokračovat s heslem naší kampaně, kterým je: ‚Spojení za naše práva‘. Myslím, že to heslo hodně shrnuje. Je to věta, která se objevila v kampani samotné. Najednou jsme neměli žádné heslo a byla spousta dalších, která se řadě spolupracovníků líbila, a máme i další, které pro nás hodně znamená. Je to: ‚Podívejme se dovnitř. Řekněme NE rasismu.‘ Proč se máme podívat dovnitř? Protože se musíte podívat dovnitř a vědět, kdo jsme, a když řeknete NE rasismu, NE diskriminaci, není to jen o barvě pleti, ale o tom, co představuje: diskriminaci jako takovou.“
„V provincii Holguín možná prostě nejde vést stejný život, jaký jde vést v provincii Santiago [de Cuba]. A když už jsem tohle vyslovila, schválně, jak to vysvětlím. Holguín je například, byť je to pro mě bolestné, protože právě odtud pocházím, Holguín je provincie poznamenaná silnými stereotypy a řekněme i rasovou diskriminací. Takže v Holguínu je člověk mojí barvy, míšenec, označen za Afroameričana, respektive potomka Afričanů, ale lidé stejného popisu mě tak sami neoznačují, protože mám trochu světlejší pleť a vlasy. Dělí tady vlasy na dobré a špatné, ale přitom neexistuje nic jako dobré nebo špatné vlasy. Jsou to jen vlasy. Ale pokud máte vlasy takové jako já, kterým se tu říká dobré, tak vás pustí kamkoliv, možná ne jako bělocha, ale prostě jako světlejšího člověka. Jako dítě jsem necítila rasovou diskriminaci, ale viděla jsem ji u svých spolužáků.“
Musíme se na sebe podívat dovnitř do nás, vědět, kdo jsme, a když řekneme NE rasismu, není to jen o barvě pleti, ale o tom, co ta barva představuje: diskriminaci jako takovou
Marthadela Tamayo González se narodila 6. září 1983 v obci Manzanillo, v provincii Granma na Kubě. Dcera Adely González Hernández a Félixe Tamayo Zayase. V jejím dětství se její matka rozhodla vrátit do provincie Holguín, odkud pocházela. Tam Marthadela studovala základní školu od předškolního věku po šestou třídu na škole Miguela Salceda Santany, střední školu v Rubén Martínez Villena a později i předuniverzitní vzdělání na Gymnáziu exaktních věd Josého Martí [IPVCE]. Po maturitě se hlásila na práva, psychologii a pedagogiku, přičemž nakonec vystudovala právě poslední jmenovaný obor. Postupně formovala své myšlenky ke změnám na Kubě, zejména s ohledem na rasovou a gender problematiku. Marthadela byla vyslýchána, bita a psychicky týrána kubánskou Státní bezpečností. A nejen ona, ale i její manžel, syn a blízcí příbuzní. Meziamerická komise pro lidská práva jí a její rodině poskytla možnost preventivních opatření Občanského výboru pro rasovou integraci, protože na Kubě jim všem hrozí nebezpečí kvůli protirežimním názorům. V současné době žije Marthadela Tamayo González na Velkých Antilách.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
