Skautský slib mám v sobě po celý život
Jan Špičák se narodil 11. listopadu 1933 v Jarošově u Uherského Hradiště. Otec Jan Špičák (1903–1970) v Jarošově pracoval jako sládek v pivovaru, který vlastnila židovská rodina Braunových. Mamince Boženě (1909–2014) se kromě Jana narodil v roce 1938 ještě syn Milan. V blízkém okolí žilo několik židovských rodin, většinou obchodníků. Pamětník se stal svědkem nevítané návštěvy stoupenců nacismu, kteří se u nich v domě dobývali na Židovku ze sousedství. 15. března 1939 pozoroval německé vojáky v šedozelených pláštěnkách a s kulomety, kteří obsazovali české území. Koncem války se spolužáky denně utíkali před poplachem, buď do krytu, nebo pozorovat, co se děje venku. V roce 1947 se rodina přestěhovala do Lanškrouna, kde otec získal místo v pivovaru. Dospívající Jan tam vstoupil do Junáku a složení skautského slibu se pro něj stalo zásadním zážitkem. V roce 1948 komunisté převzali v zemi moc a skautskou organizaci k roku 1950 zakázali. V drogistické škole, kam nastoupil v roce 1949, vládla komunistka, která dávala dětem soukromníků nevybíravě najevo, že jejich původ není v souladu s komunistickými idejemi. Když se vyučil, šel na brigádu do Škodovky. Po vojně v letech 1951–1953 pracoval jako prodavač v drogerii a pak v Tesle Lanškroun. V roce 1961 se oženil a v letech 1962 a 1964 se manželům narodily dvě děti. Na jaře roku 1968 obnovil skautskou činnost v Lanškrouně a stal se vedoucím střediska. Po dvou letních táborech ale opět přišel v roce 1970 zákaz a znovu museli odevzdat veškerý majetek. Dva roky poté se ještě scházeli v turistickém oddílu, ale poté skončil i ten. Dvakrát se stal cílem zájmu pracovníků StB, kteří se ho snažili získat do svých řad. V obou případech se mu podařilo vyváznout. V listopadu 1989 se zapojil do dění vedoucího k pádu komunistického systému. Jako člen Občanského fóra svolal stávku v Lanškrouně a ještě v prosinci znovu obnovil činnost skautského střediska. V prvních svobodných volbách ho zvolili starostou města. V roce 1994 se účastnil setkání s prezidentem Václavem Havlem, kde se mu z jeho strany spolu s dalšími starosty dostalo poděkování za jejich práci. Roku 2024 v době natáčení žil stále v Lanškrouně.