Chartu jsem podepsal, aniž bych ji četl, naprosto jsem jejím autorům důvěřoval
Stáhnout obrázek
Bohumír Slavík se narodil 5. ledna 1952 do pražské rodiny. Od svého dětství žije nepřetržitě na pražských Vinohradech. Vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu. Šedesátá léta prožil jako roky společenského a kulturního uvolnění, a proto pro něho byly události roku 1968 nejen šokem, ale též formovaly jeho další postoje. Po maturitě začal studovat práva, ale studium nedokončil. Pracoval jako letištní dělník, byl krátce zaměstnán v Památníku národního písemnictví, kde se poprvé setkal s výtvarným uměním a jeho tehdejšími tvůrci. Veden zájmem o tento obor přestoupil do antikvariátu Dlážděná, jehož prostředí jej ovlivnilo na celý život. Po absolvování vojenské služby se do téhož antikvariátu vrátil a zde také podepsal Chartu 77. Poté byl sledován Státní bezpečností (StB) jako nepřátelská osoba, byl na něho veden spis a několikrát byl vyslýchán v souvislosti se svými styky s undergroundem a ostatními signatáři. Roku 1978 založil kapelu Žabí hlen, která se též dostala do hledáčku StB. V roce 1983 založil kapelu Big Romantic Pigs a zároveň v polovině osmdesátých let onemocněl tuberkulózou. Po vyléčení se vrátil do antikvariátu Dlážděná, později pracoval v antikvariátech v Karlově ulici, kde jej zastihl listopad 1989. V letech 1991 až 1995 pracoval v nakladatelské prodejně Pražské imaginace, kde se dál stýkal s umělci, například s Bohumilem Hrabalem. V roce 1993 napsal spolu s Vladimírem Zadrobílkem knihu Žabohlenění, která mapuje historii kapely Žabí hlen. V roce 1995, po uzavření Pražské imaginace, začal pracovat v antikvariátu Ztichlá klika, kde působil spolu s básníkem Ivanem Wernischem bezmála dvacet let. V té době se velmi přátelil s Ivanem Martinem Jirousem. Celý svůj profesní i soukromý život spojil Bohumír Slavík s uměleckým světem, sám píše básně. V roce 2024 žil na Vinohradech.
