Doc. Dr. Ing., CSc. Jan Šebenda

„Pan profesor Wichterle nesnášel patolízalství, když nějaký přičinlivý student mu lezl takříkajíc do zadku. Zato snášel kritiku, což jsem si sám vyzkoušel. Tenkrát jsem byl ještě takový drzý, to bych si dneska už netroufnul mít takovou hloupou připomínku, něco v tom smyslu: ‚Pane profesore, vy lžete.‘ On mi ale nevynadal, chtěl, abych mu vysvětlil, v čem si nerozumíme. Pak jsme se o tom dohadovali.“

„To bylo tenkrát, když Němci okupovali pohraničí. Tak jeden večer pořádali pogrom. Táhla po městě celá halda Němců a řvali: ‚Juden und Tschechen raus‘ a teďka útočili na lidi, mlátili do oken a nalepili nám na okna nápisy: Tschechische Geschäft – hier kauft kein Deutscher. Otec měl i v této napjaté době smysl pro humor a chtěl na letáku začernit písmeno ‚k‘ ...hier kauft ein Deutscher, což znamená: …každý Němec tady nakupuje.“

„Žil jsem od sympozia k sympoziu. Vždycky jsem si nachystal přednášku na další sympozium, aby mě tam pustili. Tvořil jsem pořád nová témata, abych měl s čím po světě jezdit.“

„V předvečer přísahy jsem zašel za velitelem a oznámil jsem mu, že zítra nemohu přísahat Hitlerovi, a on se mě zeptal proč a já mu řekl, že jsem Čech a mým nadřízeným je Hácha, prezident Československa. Takže z toho bylo pozdvižení a hnedka druhý den mi postavili ze dřeva takový malý domek a to bylo vězení.“

„Profesora Wichterleho oslovil tehdejší ministr informací Kopecký. On každému tykal: ‚Heleď, nemáš tam něco, co by mohlo zajímat vládu? Že by ses prezentoval, co vlastně umíte udělat.‘ Profesor Wichterle se toho samozřejmě chytil. ‚Ale jo, něco bychom tam měli...‘ Tak vznikla akce Vládní pokus. Ministři chtěl vidět nějaký pokus na vlastní oči. Wichterle vládě nabídl Šebendovu polymeraci silonu. Před očima sezvaných ministrů doslova na stole předvedl přeměnu kaprolaktamu v silonový bloček. Byly dvě termosky se dvěma roztoky, které když se smíchaly, tak to zpolymerovalo a vznikla tuhá hmota.“