Diosvany Salazar Rodríguez
* 1976
-
„Nespokojenost je všude, kamaráde. Při výslechu se mě ptali, proč to dělám. Dal jsem jim přečíst článek o Danielovi Ferrerovi, kde píšou, že Daniel je vrah. Zeptal jsem se: ‚Proč píšete, že je vrah?‘ A začal jsem vysvětlovat, že bojuji proti těmto lžím, a oni si začali vymýšlet. Ptal jsem se jich: ‚Kdo je pro Vás vlastně kontrarevolucionář? Kontrarevolucionáři, co já vím, pokládali na veřejná místa bomby. Já se jenom domáhám svého práva a práv lidu, chceme svobodu a vyjadřovat se bez cenzury o tom, co cítíme, co si myslíme, což ale nemůžeme, protože pokud tak učiníme, vymažete nás z povrchu zemského.‘ Ale já se nikdy neunavím. Někdo už musí zastavit bratry Castrovi.“
-
„Ne, nemohl jsme se připojit k síti. ‚Takže ti odpojili internet?‘ Ano, přesně tak. Po první zprávě, kterou jsem na internetu zveřejnil. Taky mi někdo ukradl moje archivy, nějací kluci zloději, to se stalo třináctého, ne třetího prosince 2019. Mám dokonce foto, protože přijela policie, udělali, co měli udělat, odvezli si zloděje, ale den na to je propustili, protože jeden z nich byl příbuzný nějakého policisty. Tak jsem začal veřejně psát na Facebooku: ‚Pryč se Státním zastupitelstvím v Guantánamu‘, ‚Pryč s Komunistickou stranou‘, ‚Pryč se Státní bezpečností‘, to byly jedny z mých prvních publikací. Velmi rychle potom jsem byl předvolán na Oddělení operací, ušili na mě past – měl jsem se dostavit údajně kvůli krádeži složek u mě doma, ale to už na mě u výslechu čekala Státní bezpečnost.“
-
„Vyrábět dřevěné uhlí není vůbec snadné, je to bláznovství. Vstáváš ještě za tmy, když se konečně dostaneš na kopec, musíš osekat všechny ty keře a větve stromů, co mají také trny, musíš se jich zbavit trn po trnu. Pak nasekat větve na malé kusy, jsi celý popíchaný, všechno tě pálí. Pak hledáš další křoviny a trávu na hašení, je to těžké, většina už je posekaná. Musíš to opatrně zapálit, ale hlídat, protože když se ti tam dostane víc vzduchu, tak to všechno shoří a nemáš nic. Takže ten oheň musíš hlídat i v noci a postupně přikládat a zapalovat. ‚Po kolika dnech máš hotovo?‘ No ode dne, když začnu, tak mám nějaké dřevěné uhlí za deset, patnáct dní. Je to velký risk, jsou to nejisté peníze. Musím hlídat správný přívod vzduchu 24 hodin v kuse. A když mám konečně nějaké uhlí připravené, musím ho dopravit do vesnice, kde ti za to zaplatí směšně nízkou částku. Je to těžká práce.“
-
„Kamaráde, voda je úplně zásadním tématem, je k nám přiváděna akvaduktem, to je potrubí dlouhé osm kilometrů, ale lidé ty trubky navrtávají, aby měli čím napojit dobytek, no, a sem do Maquicita přiteče už jenom opravdu malinko vody. Rozhodl jsem se vyvěsit plakáty s hesly ‚Pryč s Fidelem‘, protože jsme neměli žádnou vodu, voda je základním požadavkem tady u nás. No a v ten moment začali konečně pracovat na novém potrubí, ale s vodou je to pořád špatné. Třeba zrovna včera, za celý den nám doma natekla jen jedna flaška vody. Potrubí nemá dostatečný tlak, nedoplňují vodojem v Herraduře. Téma vody je stále kritické.“
-
Celé nahrávky
-
Cuba, 29.06.2020
(audio)
délka: 01:13:25
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
Tady na Kubě opravdu nemůžeš říct, co si myslíš
Diosvany Salazar Rodríguez, oponent komunistického režime na Kubě, se narodil v roce 1976 v chudé vesnici jménem Paraguay v okrese Guantánamo. Jedná se o silně militarizovanou oblast vzhledem k blízkosti s Námořní základnou Spojených států amerických v zálivu Guantánamo. Život běžných obyvatel je poznamenán nedostatečnou sítí veřejných služeb, neexistencí pracovních nabídek, a hlavně všudypřítomnými vojáky, kontrolujícími pohyb místní populace. Diosvany, unaven čekáním na nepřicházející zlepšení životních je podmínek, začal požadovat změnu vyvěšováním plakátů s protirežimními hesly a se stížnostmi na kubánský komunistický režim. Reakcí Vlády bylo jeho zadržení a sledování Státní bezpečností, nicméně Diosvany nakonec takto dokázal přesvědčit úřady o nutnosti nového vodovodu pro svou komunitu. Z tohoto důvodu dále trvá na svých požadavcích a na dodržování základních lidských práv a stal se aktivním členem opoziční organizace „Vlastenecká unie Kuby“ [Unión Patriótica de Cuba]. Byl nespočetněkrát zadržen a pokutován za zveřejňovaní svých postojů na sociálních sítích. S rodinou žije ve vesničce Maquicito u Guantánama a je odhodlán pokračovat v boji za lepší a svobodný život na Kubě.
