„Byli jsme odvedeni zpět na své cely. Moji kamarádi, kterých tam bylo šest, se na mne vrhli, strašně zvědaví: ,Kolik jsi dostal? Kolik ti dali?‘ Já se styděl, že jsem dostal jenom deset let. Neodvažoval jsem se to říct. Ale naléhali na mne, nakonec jsem podlehl a vyslovil jsem, že jsem dostal deset let. Dopadlo to, jak jsem si představoval. Kamarádi se ode mne odvrátili jak od prašivého psa a jeden pravil: ,Ty že máš špionáž! Deset let jsi dostal, to jsi ukradl psovi žrádlo. Za to se dává deset let, a ne za špionáž.‘“
„Vyvedli vás z cely a zavázali vám hlavu mokrým ručníkem, přes oči, vzadu utáhli. Posadili vás na židli ke kamnům, člověk byl opřený o ústřední topení. A jak hadr vysychal, to byly nepředstavitelné bolesti.“
„Špionážní zprávy, které jsme měli, jsme předávali agentu-chodci. Jeho krycí jméno bylo Vlaštovka. (Jaké zprávy to byly?) Z mé strany to bylo poměrně jednoduché. Udal jsem muniční skladiště vojenského útvaru ve Vimperku, u kterého jsem sloužil, jeho polohu i skicu. Druhá věc byly sítě Západočeských elektráren.“
Jiří Roček se narodil 24. července 1924 v Přešticích. Vyrůstal v Plzni na Petrohradě, kde se zapojil do Skautu. Vyučil se ve Škodových závodech strojním zámečníkem a pracoval tam až do konce druhé světové války. V září 1946 nastoupil ve Vimperku základní vojenskou službu, ale brzy onemocněl obrnou. Po uzdravení byl propuštěn do civilu a nastoupil jako řidič u Západočeských elektráren, kde pracoval do května 1949. Potom přešel do firmy Mototechna. Dne 27. května 1950 jej zatkla Státní bezpečnost za špionáž. Agentu-chodci s krycím jménem Vlaštovka, svému kamarádovi ze Skautu, dodal informace o muničním skladu ve Vimperku a elektrických sítích Západočeských elektráren. V prosinci 1950 jej Krajský soud Praha odsoudil k 10 letům vězení za vyzvědačství. Trest si odpykal v lágrech Bratrství, Vykmanov, Svatopluk, Barbora, Mariánská, Edvard, Nikolaj na Jáchymovsku a Slavkovsku. V květnu 1956 byl podmíněně propuštěn. Poté pracoval jako řidič u Okresního stavebního podniku Plzeň a od roku 1960 jako údržbář a řidič trolejbusů u Dopravního podniku města Plzně. V roce 1990 spoluzakládal Konfederaci politických vězňů v Plzni.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
