Nás z Neveklova vystěhovali mezi posledními
Stáhnout obrázek
Jaroslava Řeháková, roz. Škarvanová, se narodila 18. února 1929 v Neveklově do rodiny Marie a Václava Škarvanových. Žili v bytě v hospodářském družstvu Neveklov, kde otec pracoval, a matka pomáhala u sedláků. Jaroslava měla starší sestru Marii. V roce 1944 byla rodina jako jedna z posledních odsunuta z Neveklova, který nacisté zabrali kvůli zřízení výcvikového prostoru vojáků SS. Poslední rok před osvobozením bydleli v určené chatě v Senohrabech. Jaroslava se v té době učila švadlenou. Bez nároku na mzdu pracovala pro Němce v Hrušovanech v zabraném hotelu Valencie ve správkárně vojenských uniforem. Byla svědkem útěků převážených židovských vězňů z vlaků na železniční trati nedaleko od jejich bydliště v Senohrabech a viděla je postřílené. V květnu 1945 zažila vyhnání německých civilistů ze Senohrab. Rodina se v červnu 1945 vrátila do Neveklova. V roce 1949 se Jaroslava provdala za Jiřího Řeháka a narodily se jim dvě dcery. Ačkoli byla Jaroslava vyučenou švadlenou, 35 let pracovala jako dělnice v Jawě. V důchodovém věku ještě sedm let pracovala v kuchyni v ústavu soc. péče v Tloskově.
