Marie Rechtigová

* 1927

  • „Já jsem měla vysoké horečky, byla zima, on zakryl Jarku pláštěnkou, mě kabátem, Jarku měl před sebou a mě táhl na vozíku, který někde ukradnul, a tak jsme došli až na nádraží, tam nás dali do dobytčáků, pro muže to bylo jednoduché, ale pro ženy to bylo velice komplikované, jeli jsme kousek a pak se stálo. Prvního června jsme dojeli do Ostravy a brali jsme se.“

  • „Už jak byly ty pouliční boje. Oni tam potom dělali násilí a vykrádali obchody, ale nedivím se jim a my jsme se seřadili na seřadišti, ze kterého měl odjet transport do Československa. Bylo to někde na hlavní třídě. Vím, že jsme viděli ty pochody a byla tam lékárna, to byl byt lékárníka. Byl tam přístup k vložkám a byla tam kuchyňka. A bylo nás tam hodně na tom pokoji, my jsme byli na místě, kde byl dříve klavír, jinak tam byly některé těhotné ženy, ale každá jsme měla svůj koutek.“

  • „A potom Jarka začala mít průjmy. A na jednom stanovišti byl domek a tam byla Němka a ona sešla dolů, řekla, že má rýži, kterou schovávala pro syna, až se vrátí z vojny, ale že to raději máme dát Jarce. Ale v čem jsme ten odvar měli uvařit? Tak ona nám ho udělala. Pak jsme zase byli někde v lese a tam byl kůň a ta parta lidí si říkala, že udělají z koně jídlo, ale uvnitř koně byla bomba a někteří lidi tam i padli.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Uherské Hradiště, 08.11.2015

    (audio)
    délka: 03:41:50
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Dcerka cestou domů málem zemřela

současné foto
současné foto
zdroj: vlastní

Marie Rechtigová se narodila 24. ledna 1927 ve Varšavě. Měla sestru Stefanii, která v mladém věku zemřela. Do jejího dětství zasáhla válka a nacistická okupace Polska. Dům ve Varšavě, kde rodina žila, byl zničen na začátku války a rodina se přestěhovala do nedalekého Pruškova (Pruszków). Pamětnice chodila do školy, ale v roce 1942 do ní vtrhli nacisté a všechny děti násilně odvezli do koncentračního tábora Stutthof na severu Polska nedaleko Gdańsku. Později byla Marie Rechtigová poslána na nucené práce do Německa a pracovala v továrně IG Farben v Berlíně. Jednou se pokusila s kamarádkou utéci, ale ve vlaku je policie odhalila. Po krátkém věznění se vrátila k práci v továrně. V Berlíně poznala svého budoucího muže Jaroslava Rechtiga, který zde byl nasazen na nucené práce. Otěhotněla a v Berlíně v dubnu 1945 tajně porodila dceru Jarku. Po skončení války se vydala s mužem a s malou dcerou pěšky do Československa, zamířili na manželovo rodné Slovácko. Cesta z Berlína byla velmi náročná, malá dcera cestou onemocněla a málem zemřela. Do Starého Města u Uherského Hradiště se dostali po více než dvou týdnech putování pěšky a v dobytčácích. Po válce žila rodina ve Starém Městě a později se přestěhovala do Uherského Hradiště. Marie Rechtigová s manželem vychovali sedm dětí. Do rodné Varšavy už se nikdy natrvalo nevrátila. Po manželově smrti žije v Uherském Hradišti.