René Rechnitz

* 1921

  • „Bratr odjel do Palestiny se skupinou Alijat noar [Alija mládeže]. Dostal certifikát kvůli nízkému věku, bylo mu sedmnáct let. Mně bylo už osmnáct a nemohl jsem ho získat. Našel jsem skupinu Betar, to bylo sionistické hnutí mládeže, která odjížděla ilegálně do Palestiny. Dědeček mi řekl: ´Pojedeš ven.´ Takže 16. října 1939 jsem odjížděl z Prahy z Masarykova nádraží. Jel jsem vlakem do Bratislavy, přespali jsme na svobodárně na zemi a ráno přijela z Vídně loď společnosti Donauschifffahrtgesellschaft, která jezdila denně z Vídně do Jugoslávie a zpět. Koupili jsme si lístky a nalodili jsme se. Bylo nás dvě stě.“

  • „Vpluli jsme do Bosporu. Tehdy se už Angličané, protože byla válka v Polsku i jinde, báli špiónů. Zastavili naši loď, když jsme vyplouvali z Bosporu, a ptali se: ´Kam plujete?´ Náš kapitán řekl: ´Jedeme do Aleppa a tam přestoupíme na jinou loď do Panamy.´ Anglický důstojník odpověděl: ´Nevykládejte mi pohádky. Poplujte za mnou. My jedeme do Haify.´ Za čtyři dny, 1. února, jsme dopluli do Haify.“

  • „V roce 1948, když vypukla válka, jsem šel k odvodu. Měl jsem číslo sedm set a něco, odvod byl v Sderot Rothschild, ve škole Bilu. Ale nevzali mě, protože jsem měl vřed a také brýle. Několik dní jsem kopal zákopy, tady nedaleko, a potom jsem krátkou dobu pracoval v odvodové kanceláři v Jaffě. V armádě jsem tedy nebyl.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Tel Aviv, 02.12.2017

    (audio)
    délka: 02:09:23
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vítězství života

Dobová fotografie
Dobová fotografie
zdroj: archiv pamětníka

René Rechnitz se narodil 19. května 1921 v Teplicích v židovské rodině jako starší ze dvou synů. Otec Herrmann obchodoval s konfekcí, matka Grete se starala o domácnost. V rodině se mluvilo německy. Rodiče se brzy rozvedli, matka se znovu vdala a s novým manželem žila v Trutnově. Otec v roce 1936 spáchal sebevraždu. René navštěvoval školy v Litoměřicích, Trutnově a od roku 1935 nastoupil jako učeň ve velkoobchodě s textilem. Po záboru Sudet se do Prahy přestěhovala i matka se svými rodiči. Mladší bratr Gerhard odjel v roce 1938 do Palestiny, starší René odjel ilegálně se sionistickou skupinou Betar v říjnu 1939. Přes Bratislavu, Rumunsko a Turecko cestoval do Palestiny, do přístavu v Haifě doplul 29. února 1940. Do země byl vpuštěn až po půl roce v internačním táboře. René Rechnitz žil krátce v kibucu, poté se přestěhoval do Tel Avivu, kde pracoval v obchodě s potravinami svého strýce, který později převzal. Vybudoval v Tel Avivu proslulé lahůdkářství a později pracoval pro potravinářskou firmu Strauss. Jeho matka a velká část rodiny byla zavražděna během války. René Rechnitz dvakrát ovdověl, vychoval tři děti a se současnou manželkou Chavou žije více než čtyřicet let.