Šla jsem bojovat do hor. Věřila jsem, že se budeme mít lépe
Anastasia Pistola se narodila 18. února 1929 v Řecku. Když jí bylo devět let, bulharští vojáci zabili jejího otce. Ve válce přišla i o dva starší bratry. Sama se starala o nemocnou matku a nejmladšího bratra. Žili v nuzných podmínkách v obci u řecko-jugoslávské hranice. Během občanské války v Řecku utekla spolu s matkou a bratrem do Jugoslávie. Poté se vrátila do Řecka a rok bojovala v horách spolu s partyzány proti vládnímu vojsku. Přežila bombardování, zranění, působila u jednotky, která ostřelovala letadla. Když byli partyzáni poraženi, přesunula se se spolubojovníky do Jugoslávie. Tam se snažila najít svou matku a bratra, ale zjistila, že je mezitím přijalo jako uprchlíky Československo. Protože odmítala v Jugoslávii zůstat a pracovat, ocitla se tam na krátkou dobu ve vězení. Nakonec ji i další poražené řecké partyzány v roce 1952 přijalo Maďarsko. V roce 1956 se jí podařilo dostat do Československa. Bratra tam našla, ale zjistila, že její matka mezitím zemřela. Usadila se v Ostravě, kde její manžel, rovněž bývalý řecký partyzán, našel práci na stavbách. V roce 1984 se s manželem vrátili do Řecka, ale po jeho smrti se znovu přestěhovala do Ostravy, kde má syna a dceru.