Karel Petrlík

* 1949

  • „Na první návštěvě jsem dostal, i když táta ho neměl povolený, balík, obrovský balík, kde byla spousta čokolády a plyšový medvěd. Byl jsem šťastný. S tím medvědem jsem spal strašně dlouho, protože byl od mého táty. Ještě ho potom měl můj brácha. Takovýho ojetýho medvěda. Tátovi ten balík tenkrát nepovolili, ale on ho tam nechal a řekl, že si ho nevezme, že ho tam nechá. Nevím, jestli z toho měl nějaký malér, ale nakonec nám ten balík dali, takže jsme si ho odnesli.“

  • „První návštěvy byly skutečně hrozné, odehrávaly se v tzv. papíráku. Nebylo to přímo v lágru, bylo to jinde. Na návštěvy vězně vozili zaplachtovanými auty. Návštěva trvala dvě hodiny. Pamatuji si, že první návštěvy byly tak, jako by to byly boxy na koně, jako když koně stojí na závodišti. Jeden kůň vedle druhého. Mezi tím byly příčky, takže nebylo vidět vedle. Vpředu byly dveře, které měly jenom nahoře malé okno, a to ještě mělo mříž. Na jedné straně stál táta s jedním dozorcem, který poslouchal každé slovo, a na druhé straně jsme stáli my. Já jsem na tátu zespoda neviděl, takže mě museli držet v náručí. Samozřejmě už jsem taky něco vážil. Střídali se s tetou dvě hodiny. Strejda požádal, jestli bych nemohl dostat židli, že bych stál na židli, abych viděl na tátu. Tak mu oznámili, jestli se mu něco nelíbí, že můžeme okamžitě přerušit návštěvu a že nám zruší návštěvu. Ty první návštěvy byly depresivní. Působilo to strašně.“

  • „Naši se dostali do takové situace, že začali přechovávat špiony, kteří sem chodili z Německa nebo z Rakouska, roznášeli různé letáky a rozesílali to po republice. Moc o tom nemluvili, já nevím přesně, jak se toho zúčastnili, takového toho odboje v padesátých letech. V třiapadesátém roce je zavřeli. Zavřeli moje rodiče, moji babičku s dědou. Byli ve vyšetřovací vazbě půl roku, trvalo to strašně dlouho. Po soudu máma dostala 13 let, táta 12 let a propadnutí veškerého majetku. Takže tam byla dražba na baráku.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    České Budějovice, 19.03.2024

    (audio)
    délka: 01:47:10
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihočeský kraj
  • 2

    České Budějovice, 21.05.2024

    (audio)
    délka: 01:09:00
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
  • 3

    Trhové Sviny, 30.05.2024

    (audio)
    délka: 48:15
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Hrozně jsem se těšil, až rodiče pustí z vězení

Karel Petrlík s tetou  Kateřinou Jungovou, 1956
Karel Petrlík s tetou Kateřinou Jungovou, 1956
zdroj: Archív pamětníka

Karel Petrlík se narodil 3. listopadu 1949 Českých Budějovicích jako první syn Jaroslava a Jiřiny Petrlíkových. Petrlíkovi bydleli ve společném domě s prarodiči v malé jihočeské obci Petříkov. Jaroslav Petrlík pracoval v Českých Budějovicích jako zahradník. Matka Jiřina Petrlíková (roz. Marková) byla v domácnosti. Přestože nikdo z nich nebyl členem žádné odbojové skupiny ani politické strany, byli v roce 1952 kontaktováni agenty CIC (Counter Intelligence Corps) – Josefem Lažanským, Josefem Klečkou a Miroslavem Kučerňákem, tzv. agenty-chodci, kteří u nich hledali pomoc. Petrlíkovi je u sebe doma nechali čtyřikrát přespat a mimo jiné jim pomáhali s kolportací protikomunistických letáků. Už v průběhu roku 1952 byla celá skupina, Státní bezpečností označená jako skupina „Pošťák“, sledována. Vše vyvrcholilo v březnu 1953, kdy do Petříkova vtrhla StB a všechny zatkla. Karlu Petrlíkovi bylo tehdy tři a půl roku. Rodiče odvezli na vyšetřovnu do Českých Budějovic, kde na samotkách strávili čtyři měsíce. V politickém procesu poté komunistická jurisdikce rozdala celkem devět rozsudků v rozmezí 3–13 let. Matku Karla Petrlíka odsoudili k 13 letům a otec dostal 12 let. Veškerý rodinný majetek propadl státu. Karel Petrlík po zatčení svých rodičů strávil asi půl roku v dětském domově v Boršově nad Vltavou, odkud si ho rodinní známí, Kateřina a František Jungovi, odvezli do Jehličné u Sokolova. Karel Petrlík s nimi žil až do roku 1959, kdy propustili matku po polovině trestu. Otec se vrátil v roce 1960 na amnestii. Rodiče ve vězeních několikrát navštívil. Od roku 1959 žil znovu v Petříkově. Ani po návratu však jeho rodiče neměli klid, šest let byli v podmínce a stále na ně chodily posudky. Zejména Jiřina Petrlíková se musela po návratu z komunistického vězení vyrovnat s nepřátelskými reakcemi okolí. Karel Petrlík se vyučil zámečníkem a většinu života pracoval v podniku Calofrig v nedalekých Borovanech. Dne 2. srpna 1968 nastoupil na vojnu na letiště v Bechyni, kde zažil invazi vojsk Varšavské smlouvy. Po roce 1989 byli oba jeho rodiče rehabilitováni. V roce 2024 žil Karel Petrlík v Trhových Svinech.