Vladislav Palkovič

„Nás odsoudili pochopitelně na soudě v Krumlově. Já jsem dostal z těch čtyř, co jsme tam byli, co jsme se do toho zapletli, jsem dostal nejvyšší trest šest měsíců. A ostatní dostali po měsíci, protože já jsem to neodvolal, co jsem udělal. No, šest měsíců. Pak mě vykopli z práce a živil jsem se rukama. Já jsem odešel do lomu potom z továrny. Tam jsem začal dělat střelmistra, pak mě poslali na měsíc do Zlína (do Otrokovic, pozn. ed.). Střílel jsem malé kameny, třeba dvě stě za den. To kluci navrtali, já jsem to navil, odbouchl.“

„Tak tam jsme se scházeli jako kluci, pásli jsme krávy. Měli jsme tenisák, hráli jsme fotbal, tam jsme se naučili techniku. Dělaly se ohníčky, pásly se teda krávy u toho. Na podzim jsme si nakradli brambory na polích. Pak jsme si je pekli, u ohníčku jsme se ohřívali. No, dětství perfektní jsem měl. Nás bylo doma deset dětí (10 lidí, 8 dětí a dva dospělí, pozn. ed.) a vyrůstali jsme v jedný místnosti čtyřikrát čtyři, dvě postele, jedna kolébka, tam byl vždycky ten nejmenší. A spali jsme dva takhle a dva takhle, abychom se tam vešli. No, dětství jsme měli perfektní.“