"Já jsem někde v naší ulici, v takovém širším rodinném kruhu, řekl, že Leonid Brežněv je debilní, že jak si mohl dovolit na nás poslat Varšavskou smlouvu, když Češi mají od 19. století tak pěkné vztahy s Rusy. A teď tím 21. srpnem to vlastně všechno končí, protože lidi jsou naštvaní, protože do Brna přišli Rusi, ne Poláci, ne Rumuni a tak dál. Takže takhle to teď vypadá. No a to netrvalo dlouho a my máme v ulici, jsme měli, tam v tom našem konci, velice agilní uliční výbor. Což byli někteří spoluobčané, kteří vlastně sledovali ty ostatní, jestli se chovají náležitě, prostě neutrálně nebo uvědoměle. A bohužel dvě nejuvědomělejší soudružky, dvě důchodkyně, takové drbny, tak ty se dozvěděly tady toto. Okamžitě to šly udat na policii."
"My jsme tehdy řekli na veřejné schůzi ČSM, že by se neměl platit ten příspěvek – 1 koruna to byla, nebo 50 halířů měsíčně – protože nic nám to ČSM nedává, že pro nás nic nedělají, tak proč my máme do nich strkat peníze, když je stejně nemáme. Takže v krátké době byl otec pozván, aby přijel do Brna. A ředitel – dodneška si pamatuju, jmenoval se Hronek – mu řekl, že jestli ještě jednou něco takového prostě bude, tak že budu vyloučen z knihovnické školy. Takže otec, pomalu v slzách, mně domlouval, že přece chci být tím knihovníkem a kam bych jinam jako chtěl jít a tak dál."
"Tak se objevili partyzáni, ono už se delší dobu říkalo, že na Javořici a v okolí v těch hlubokých lesích jsou nějací partyzáni. A víme, že byli dvojí partyzáni v té době, že. Byli partyzáni, kteří skutečně tam strádali, udělali si nějaké ty bunkry v podzemí, tam byli schovaní a v noci byli domluveni s nějakým hajným nebo s někým, aby neumřeli hladem. Tak to byli partyzáni. A potom byli ti hurá partyzáni, kteří se objevili po osvobození. Najednou věděl, že má někde za trámem pušku nebo pistoli nebo tu loveckou dvojku a přidali se tady k těm několika."
Josef Novotný se narodil 1. července 1939 v obci Studená v okrese Jindřichův Hradec. Oba jeho rodiče, otec Josef a matka Jaroslava, rozená Bučinová, pocházeli z velmi skromných poměrů, které utvářely jejich levicové smýšlení a tyto hodnoty předali také svému synovi. Po skončení druhé světové války se rodiče přestěhovali do jihočeských Slavonic, kde získali byt po odsunutých Němcích. Otec zde pracoval jako městský policista a později jako tajemník místního výboru. Josef měl od dětství blízko ke knihám, a proto ho rodiče v roce 1953 poslali studovat do Brna na střední knihovnickou školu. Po maturitě v roce 1957 pracoval krátce jako knihovník, ale jeho cesta pokračovala dál – po absolvování základní vojenské služby vystudoval v roce 1964 pedagogický institut v Brně a získal kvalifikaci učitele dějepisu a českého jazyka. Celý život pracoval jako učitel na různých základních školách. V roce 2025 žil Josef Novotný v Brně.
Arthur Bodlak, Milan Hos, Marek Luža, Matyáš Mezovský, Vítek Šerák
Paměť národa existuje díky vám.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
