Miroslav Netolický

"Já osobně jsem víceméně... dělal jsem velitele družstva, protože předtím jsem absolvoval poddůstojnickou školu v Aši. Po ukončení jsem nastoupil na hranici, ta oblast se jmenovala Na Patě, kde začínalo zakázané pásmo, kam už mohli lidi jenom na základě propustky. A tam jsme prováděli kontrolu autobusů a všech lidí, kteří do toho zakázaného pásma chodili. Na hranici jako takové jsem většinou dělal kontrolu hranic, kontroloval jsem kameny, jestli nejsou porušené. Prakticky natažené dráty, ve kterých běhalo 15 tisíc voltů. Když tam někdo vlítnul, tak to byl konec. Nejvíc jsme tam sbírali zvěř, která byla spálená na škvarek. Služba byla poměrně těžká. Pokud jsem sloužil na čáře, tak třeba v zimě v noci jsme měli třeba čtyři a čtyři hodiny, to znamená čtyři hodiny od těch osmi do dvanácti, pak zpátky na rotu a od dvou zase čtyři hodiny do rána. Prakticky v zimě jsme leželi na zemi přimrzlí a další hlídka, která přišla, nás musela trhat. Pokud jsme se hnuli, tak potom byla strašná zima. Jinak jsme tam zažili akorát jedno zadržení. To tehdy tam přišel nějaký narušitel z Německa. Měl úkol zničit nějakým způsobem chemičku v Sokolově."