„To jsme se prostě sešli, třeba v té hospodě, akorát že to pivo zaplatil. Ale tak normálně jsme vykládali, i o rodině, i oni mi vykládali o své rodině – co dělají. Takové, řekl bych, vedlo se to v přátelské rovině. – A vzájemně jste si vykali, nebo tykali? – Jo vlastně, to teď už nevím, myslím, že vykali. Myslím, že jsme si vykali, asi jo, že to nebyl až takovej úplnej kamarádšoft, ale normálně jsme se sešli a povykládali.“
„Absolvoval jsem aji ten VUML a zase to nepovažuju za něco zlého. Protože v tom VUMLu nás sice taky učili nějaké blbosti, ale taky velice dobré věci. Vzpomínám si třeba, že nám přednášeli o těch náboženstvích. Jak se to vyvíjelo – v křesťanství je bůh, otec svatý a syn, trojbožství, tak že to přešlo do té komunistické ideologie, kde je Marx, Engls, Lenin. Že z toho ten komunismus vyšel, že to je náboženství, ten komunismus, vyšel z obdobné ideologie.“
„Bohužel, i na té škole proběhly kádrové změny. Našli na ty naše kantory – na Rozehnala, Grimma a toho, co dělal urbanismus. Rozehnala zavřeli, Grimma zavřeli a ten urbanista, ten dopadl tak, že se nesměl vrátit do ateliéru pro čepici. Přišli pro něj, vytáhli ho z ateliéru a vyhodili ho ze školy, ale nezavřeli. Jmenoval se Fuchs. A místo nich nastoupila už taková slabota. Doštudovali jsme v podstatě v pohodě, ale už jsem doštudoval obytné stavby.“
Josef Myslivec se narodil 13. prosince 1936 v Užhorodu. Oba rodiče, Františka a Josef, pracovali jako úředníci. Roku 1938 musela rodina Podkarpatskou Rus nedobrovolně opustit, válečná léta přečkala u otcových rodičů v Července na Olomoucku. Po válce se v rámci osidlování pohraničí řízeného Benešovými dekrety Myslivcovi přestěhovali do Frývaldova (od roku 1947 Jeseník). Po maturitě absolvoval Josef Myslivec studia architektury na brněnském Vysokém učení technickém (1954 až 1960). Během své profesní dráhy úspěšně realizoval celou řadu projektů a z pozice projektanta vystřídal vícero brněnských působišť – Státní projektový ústav obchodu (SPÚO), Krajský ústav národního zdraví (KÚNZ), Potravinoprojekt nebo Chirana. V 70. letech vstoupil do komunistické strany (KSČ), absolvoval i Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML). Roku 1984 podepsal spolupráci se Státní bezpečností (StB) a jako agent pod krycím jménem Sís a následně Berka působil až do pádu komunistického režimu. Po revoluci nadále pracoval jako projektant, do důchodu odešel v roce 2000. V roce 2024 žil v Brně.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
