Když jde člověk sám, tak si může probrat řadu věcí
Svatopluk Morávek se narodil 16. července 1948 v Mikulčicích rodičům Augustinovi a Miladě. Rodiče v Mikulčicích vlastnili hospodářství se čtyřmi hektary polností a dvěma vinohrady. Otec byl jako člen Československé strany národně sociální v zastupitelstvu obce. Po nástupu komunistického režimu se stal pro místní funkcionáře nepohodlným. Údajně právě z tohoto důvodu ještě v roce 1948 zatkli jeho bratra Jaroslava a ve vykonstruovaném procesu jej odsoudili k několikaletému vězení. Jaroslav Morávek zemřel 8. dubna 1953 po důlním neštěstí v šachtě č. 3 v jáchymovských uranových dolech. Jeho pohřeb v Mikulčicích se stal tichým manifestem a zúčastnily se ho tisíce lidí. Svatopluk Morávek se i přes počáteční potíže kvůli kádrovému profilu dostal na gymnázium v Hodoníně (tehdy tzv. dvanáctiletka). Po jeho absolvování vystudoval psychologii na Univerzitě Palackého (UP) v Olomouci a v roce 1972 nastoupil na místo psychologa v psychiatrické ambulanci v Šumperku, zpočátku jako jediný psycholog v celém okrese. V Šumperku se také oženil a s manželkou tam vychovali své dvě děti. V roce 1977 dokončil doktorát, stal se promovaným psychologem a od tohoto roku také externě přednášel psychologii na UP v Olomouci. V letech 1981 až 1992 pracoval na psychiatrickém lůžkovém oddělení v Šumperku. Ve městě spoluzakládal pedagogicko-psychologickou poradnu a v Olomouci manželskou poradnu. Opakovaně odmítl nabídky ke vstupu do komunistické strany. Svou praxi vykonával i po pádu komunistického režimu, ale využil otevřených možností. Prošel zahraniční stáží ve švýcarském Curychu, v rámci autoterapie dvakrát pobýval v džungli v Peru a ušel za pět týdnů tisíc kilometrů při pouti do Santiaga de Compostela. V době natáčení v roce 2023 stále vykonával svou lékařskou praxi.