Rok 1989 byl pro mě velkým mezníkem
Milena Markusová se narodila 22. ledna 1948 v Sezimově Ústí jako nejstarší ze tří dětí manželů Vlasákových. V 1. polovině 50. let se rodina přestěhovala do Horního Slavkova, kde otec začal pracovat v uranovém dole. Milena Markusová tu nastoupila na základní školu, kde jí byla od první třídy vštěpována láska k Sovětskému svazu. Tu hlavně maminka nezastávala. Počátkem 60. let se rodina stěhovala do Tachova, kde otec získal místo vedoucího v uranovém dole v Zadním Chodově. Milena Markusová tam začala chodit na střední školu, poslouchala hudbu na rozhlasové stanici Svobodná Evropa a užívala si uvolnění během pražského jara. Dne 21. srpna 1968 ji rodiče v noci vzbudili, že je republika obsazovaná vojsky Varšavské smlouvy. Ve městě pak potkávala tanky, lidé s vojáky diskutovali a většinou jim nechtěli poskytnout vodu nebo jídlo. Otec tehdy odmítl pustit okupační vojáky do areálu uranového dolu, nechal postavit zátarasy a spolu s kolegy začal stávkovat. Za to ho koncem 60. let odsoudili na pět let do vězení. Milena Markusová v té době složila přijímací zkoušky na ČVUT do Prahy. Po ukončení vysoké školy začala pracovat ve Výzkumném ústavu polygrafie, kde poznala svého budoucího muže. Po mateřské dovolené začala učit němčinu a později angličtinu. Během sametové revoluce se s rodinou účastnila demonstrace na Václavském náměstí. V roce 2023 žila v Praze.