Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.
Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)
Kraj, ve kterém jsem se narodil, je mystický. Těžko proto rozeznávám, co je sen a co realita
narozen 21. ledna 1957 v Jeseníku
vyrůstal ve Zlatých horách, kde na něj značně zapůsobila lokální atmosféra
počátkem 70. nastoupil na železniční školu v Šumperku, kterou před upálením studoval i Jan Zajíc
po vojně se vrátil do Zlatých hor a nastoupil jako úředník v místním geologickém průzkumu
během 80. let začal fotografovat na kamery zděděné po otci
jezdil na ilegální punkové festivaly do polského Jarocina a zajímal se o dění v undergroundu
po revoluci se stal jedním z prvních studentů opavského Institutu tvůrčí fotografie
předměty, které našel v opuštěných sudetských domech, komponoval ve svých zátiších
je zakládajícím členem umělecké skupiny Milan, se kterou vystavoval mimo jiné v Bombaji
koncem 90. let se přesunul do Ostravy, kde nastoupil jako učitel na Střední uměleckou školu
seznámil se zde s místní výtvarnou komunitou, která výrazně ovlivnila jeho rukopis
v posledním ze svých cyklů zmapoval dědečkovu smrt v koncentračním táboře
.
Příbeh pamětníka v rámci projektu Příběhy 20. století (Martin Netočný)