Libuše Macková

„Martina… Když je zavřeli, tak byli v Šumperku. Nevím, jak to bylo. Bylo tam víc lidí z Jedlí. Jenom říkali, že Martina přivezli na celu v celtě. A ten druhej z Jedlí, co tam s ním byl, když ho viděl, jak ho přinesli zbitého, tak se na té světnici oběsil (Jan Popíšil – pozn. editora). A jeho maminka (Cecile Pospíšilová – poznámka editora) byla v Opavě a ta se oběsila v Opavě. Ještě den předtím jsme byli v Šumperku s jeho ženou. Ty děti měli myslím dvě, a tak jsme tam byli. Už na něm bylo vidět, že je zničenej, a druhej den ráno je v Jedlí oběsili.“

„Mladší bratr Jeník byl v Německu na práci. Když bratra oběsili, tak k nám přišlo gestapo a ptali se, kde je bratr. Oni říkali, že až se vrátí, tak ať se přihlásí. Mohl utéct a nepřihlásit se. Bratr, co ho oběsili, taky mohl utéct. Jenže my jsme byli velká rodina a oni měli strach, že nás všechny zavřou. Takže nechtěli utéct a všichni se raději nechali zavřít. Za chvíli už bratra Jeníka vedli v želízkách a on byl v Opavě zavřenej a tam byl pět měsíců na samotce.“

„Bratr, co ho oběsili, tak chtěl jet do Ruska. Rodiče tam taky chtěli odjet. Měli strach z Hitlera. Všechno nechali a jeli. V Mohelnici, kde už byli Němci, ho dál nepustili a bratr musel nazpět. Bylo hodně lidí, kteří odešli z pohraničí.“