Václav Langer

* 1929

  • „V Přáslavicích založili družstvo už ve dvaapadesátém roce, ale už na podzim se pro družstvo selo. Už zabrali pole a byla technická úprava půdy. Lány kolem dědiny se staly družstevní. Nevstoupilo nás asi pět větších soukromníků a hromada kravařů, co měli kolem hektaru půdy. Z těch větších jsem to byl já, Jenda Kotrů, Miloš Vodička, František Miků, Vítek Vodička, děvčata Libigrovy a taky Kubáč. Ten měl ale jakýsi malér, a tak šel pak do družstva. My ostatní jsme se drželi až do osmapadesátého, kdy jsme vstoupili, protože se to už nedalo utáhnout. Práce hodně, lidé se těžko sháněli, velké daně a dali nám ty nejhorší pole na okrajích katastru. Tak jsme se domluvili a šli do družstva.“

  • „Byly to dřevěný baráky, v nichž byli napřed Rusi, pak Němci a potom my. Byl to tábor se třemi budovami a potom tam byli ubytováni brigádníci, protože ti vyhazovali popel z kamínek rovnou z oken, což jsme museli všichni uklízet. Všechno jsme dělali po fajrontě.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Přáslavice, 03.07.2018

    (audio)
    délka: 02:41:53
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Olomouc, 18.10.2019

    (audio)
    délka: 01:49:42
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Člověk proti tomu nic nenadělal

Václav Langer v PTP
Václav Langer v PTP
zdroj: archiv pamětníka

Václav Langer se narodil 8. října 1929 v Přáslavicích u Olomouce jako sedmé z devíti dětí rodičům Bedřichovi a Františce Langerovým. Během okupace Čech a Moravy nacistickým Německem jeho otce několikrát předvolali na úřad, aby podepsal německou státní příslušnost. Pocházel totiž z národnostně smíšeného česko-německého manželství. Opakovaně odmítl a tím uchránil své syny před povoláním na frontu v řadách wehrmachtu. Později odolával i nátlaku komunistického režimu a s rodinným hospodářstvím odmítl během kolektivizace vstoupit do jednotného zemědělského družstva (JZD). Jeho nejmladšího syna Václava proto poslali do pomocných technických praporů (PTP), kde pak 26 měsíců sloužil jako levná pracovní síla v uhelných dolech v obci Zbůch nedaleko Plzně. V roce 1954 otec zemřel, nátlak se stále stupňoval, a tak rodině nezbylo nic jiného než do JZD vstoupit a předat mu své soukromé polnosti. Václav Langer pak pracoval v místním JZD a po dálkovém studiu na zemědělské škole dělal dlouhá léta agronoma. Po pádu komunismu byl v roce 1990 zvolen prvním porevolučním starostou Přáslavic. Během svého pětiletého působení mimo jiné zažil odchod sovětských vojsk, působících v kasárnách v obci na okraji vojenského újezdu Libavá. V roce 2018 žil se svou manželkou stále na rodinném hospodářství v Přáslavicích.