Zdeňka Králová

„Nás upozorňovali lidi, že se něco děje, tak jsme se celý dům sešli. Každý měl na pravý nebo na levý straně sklepy, tak kde kdo měl ten sklep, tak na tu stranu šel a my jsme byli na pravý straně a to, kde se to neštěstí stalo, to bylo na levé straně. No, a tam prostě všechny ty lidi vyhnali na tu zahradu, kde je postříleli, toho mýho kamaráda spolužáka, jeho sestru pětiletou a maminka se zachránila tím, že dělala, jako že je mrtvá, ale každopádně nevyšla z toho dobře, protože přišla o nohu.“

„Na tý naší pravý straně právě to bylo tím, že tam byla paní Soukupová, která byla u nás v domě domovnicí. Ona se narodila v Německu a ona uměla perfektně německy, takže se s těma Němcema začala dohadovat, že tam jsou jenom maminky, neřekla, že jsou tam i muži, že jsou tam jenom maminky, děti. No, a moje maminka byla těhotná, byla osm měsíců těhotná, takže že je tam i těhotná paní, takže si dali říct a jako nechali, nešli tam k nám, ale tamty prostě… těch asi patnáct lidí, tak ty postříleli. Říká se, že i tý mý kamarádce, toho mýho kamaráda ta ségra, že snad za živa jí měli vydloubat oči.“