Devět měsíců žila bez rodičů, tatínka po válce nepoznala
Eva Krabcová se narodila 12. dubna 1938 do smíšené česko-židovské rodiny. Tatínek Štěpán Holub provozoval ve Valašském Meziříčí obchod s konfekcí. Židovského původu byla její maminka Hilda, rozená Steinhardtová. V roce 1942 zmizelo v koncentračních táborech 36 příbuzných z matčiny strany, nikdo z nich válku nepřežil. Holubovi, jichž se jako smíšené rodiny deportace zpočátku netýkaly, vydrželi pospolu do počátku roku 1944. Pak byl tatínek Štěpán internován v pracovním táboře v Bystřici u Benešova. Zhruba půl roku po něm, v září 1944, odjela v transportu i maminka, nejprve do internačního tábora na pražském Hagiboru, poté do Terezína. Šestiletá Eva zůstala v bytě své tety, taktéž Hildy Holubové. Tuto tetu, ženu otcova bratra, která byla rovněž Židovka, ukryl ve vizovické nemocnici statečný primář poté, co zde porodila dítě. O Evu i její novorozenou sestřenici se v tetině bytě staralo děvče, které Hilda dřív měla na výpomoc. Po válce se Eva s oběma rodiči shledala. Vystudovala pedagogickou a filozofickou fakultu a celý život učila češtinu a ruštinu. Od roku 1997 je členkou organizace Ukrývané dítě (Hidden Child), sdružující židovské děti přeživší holokaust. V letech 2018–2021 byla předsedkyní tohoto spolku.