„V Kyjově mě přijali velice hezky, byli rádi, uvítali mě. Soucítili s mým osudem, kdy jsem přišel o půl roku nicneděláním. Když jsme byli na Klíčavě, tak za námi vodili svazačky, ty se s námi družily a tancovaly a tak dál. Chtěli nás převychovat, jednoduše. To byla ostuda. My jsme budovali hráz, cestu kolem přehrady, která vedla do Lán, na zadní straně už byla lánská obora a prezidentská kancelář. Tak takovouhle činností jsme se zabývali. Žádná kultura tam nebyla, kromě těch svazaček, které tam byly nastrčené, aby nás sváděly.“
„Já jsem v 59. roce, kdy vzniklo to napětí v Tibetu, byl už podruhé v Číně, pracovně od akademie. Po návratu jsem se stal členem akademie, po návratu jsem byl krátce vyslán pracovně do Číny. To jsem se pokoušel proniknout do Tibetu. Jenomže dojel jsem do města Lan-čou, to je hlavní město provincie Kan-su. To už jsem viděl proudy vagonů s kanony, děly a tanky. Pan velvyslanec mi sdělil, abych v cestě nepokračoval. To jsem udělal dobře. Zažil bych masakr, ke kterému pak došlo ve Lhase. Ale pak jsem si to vynahradil po letech. To jsem se dostal normálně do Tibetu. Ale tehdy nešlo si z toho udělat součást studijního plánu, zařídit si to, z důvodů bezpečnostních. Nemohl jsem být svědkem toho, co se tam dělo.“
„Tehdy to byla státní výměna. Byla podepsána kulturní dohoda, kde bylo uvedeno, že naše strana pošle tolik a tolik studentů, čínská strana pošle tolik a tolik studentů sem. Takže kus za kus. Tam byly dvě skupiny studentů. Ještě starší než moje generace, to byli ti, kteří byli poslaní do Číny těsně po devětačtyřicátém roce, v padesátém roce, kdy Čína byla osvobozena. Václav Kopecký tehdy propagoval, v Lucerně měl projev, kterak vítězství lidové Číny naklonilo zemskou osu. Zemská osa se naklonila, a tak bylo přijato spousta studentů na sinologii.“
zdroj: dobová archiv pamětníka, současná foto A. Jelínková
zdroj: dobová archiv pamětníka, současná foto A. Jelínková
Stáhnout obrázek
Prof. PhDr. Josef Kolmaš, DrSc., se narodil 6. srpna 1933 v Těmicích v okrese Hodonín. V roce 1945 začal studovat na církevním gymnáziu na Velehradě, zřizovaném jezuitským řádem. 13.-14. dubna 1950, během tzv. Akce K, jejímž cílem bylo zrušení mužských řeholních řádů, byl spolu s ostatními novici velehradského gymnázia téměř šest měsíců internován v Bohosudově, poté pracoval na stavbě přehrady Klíčava a v Hájku u Prahy. Na podzim roku 1950 přešel na gymnázium v Kyjově, kde v roce 1952 maturoval. V letech 1952-1957 studoval sinologii na FF UK v Praze. Po absolutoriu získal dvouleté postgraduální stipendium v Pekingu, kde se věnoval studiu tibetštiny. Po návratu z Číny v roce 1959 nastoupil do Orientálního ústavu AV ČR v Praze a v letech 1994-2002 vykonával funkci jeho ředitele. V roce 2003 byl jmenován profesorem. Významný český tibetolog prof. Josef Kolmaš byl autorem řady odborných textů, článků i monografií, překládá z čínštiny, tibetštiny, angličtiny i dalších jazyků. Zemřel 9. února roku 2021.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
