Překonání negativ mi dodalo sílu do dalších bojů
Prof. Stanislav Kolíbal se narodil 11. prosince 1925 v Orlové v dělnické rodině. Po ukončení obecné školy v Orlové v roce 1936 začal studovat na českém gymnáziu. Na podzim 1938, po polském záboru Těšínska, se rodina přestěhovala do Ostravy, kde pokračoval v gymnaziálních studiích. Na jaře 1944 byl totálně nasazen v ostravském Dole František. V létě 1944 složil přijímací zkoušky na uměleckoprůmyslovou školu, studovat ovšem začal až po skončení války v říjnu 1945. S výhradou prošel studentskými prověrkami po únoru 1948 a ateliér užité grafiky profesora Antonína Strnadela absolvoval v roce 1951. Ve studiu pokračoval na Divadelní fakultě Akademie výtvarných umění, obor scénografie ukončil v roce 1954. V roce 1952 se oženil se sochařkou Vlastou Prachatickou, s níž vychoval dvě děti. Od roku 1952 byl členem Svazu výtvarných umělců. V letech 1960-1970 patřil k umělecké skupině UB-12 (Umělecká beseda 12). Věnuje se knižní ilustraci, grafice, scénografii, nejvíce proslul jako sochař a konceptuální umělec. V letech 1973-1980 ho postihl zákaz vystavování a prodeje děl v Československu. V letech 1990-1993 vedl ateliér socha - instalace na Akademii výtvarných umění v Praze. Účastnil se desítek samostatných i skupinových výstav, jeho práce jsou zastoupeny ve světových galeriích, absolvoval mnoho zahraničních studijních pobytů. Jeho dílo dokumentují monografie a výstavní katalogy, nejnověji Socha a projekty (Praha 2012). V roce 2005 byl oceněn státním vyznamenáním Za zásluhy o stát ve výtvarném umění.