Nevěděli jsme, jak to vypadá venku. Jak jsme přijeli do tábora, tak se zavřela železná vrata a hotovo
Stáhnout obrázek
Josef Kobler se narodil 23. září 1934 do smíšené rodiny. Jeho matka Jana (původně Johanna) byla rakouská katolička z Vídně, otec Julius byl český Žid. Rodina se usadila v Pohořelicích u Brna. Když vypukla druhá světová válka, otec, který byl v odboji, uprchl přes Polsko do Anglie. Připravoval únik celé rodiny do Chile, to se však nepovedlo. Pamětníkova matka zde zůstala s dětmi bez prostředků. Jako manželku Žida ji ani její děti neminuly protižidovské represe. Nejprve je nastěhovali do špinavých pavlačových domů v Brně, později byli všichni drženi v internačním táboře v Ivančicích, kde strávili tři roky. Protože byli smíšená rodina, patřili k hrstce těch, které nečekal transport do vyhlazovacího tábora. V Ivančicích jim přidělili špinavý a zatuchlý byt, kde žili velmi nuzným životem. Otec se mezitím v Anglii oženil a už se nevrátil. Oba pamětníkovi bratři utekli do zahraničí, jeden z nich, Otto, zemřel v Indočíně. Josef Kobler také zvažoval emigraci do Izraele. Po válce se dvakrát oženil a celý život pracoval ve strojírenství. V roce 2024, v době natáčení pro Paměť národa, bydlel v Prostějově u svého syna.
