Václav Kabát

* 1932

  • „Když jsem dělal státnici v roce 1956, zvolil jsem si dvě témata. Jedno byla ilustrace nějaké husitské literatury, snad Proti všem; k tomu jsem udělal několik desítek litografií. Druhé téma byl příjezd Rudé armády, protože když tehdy přijeli, měli jsme radost a oddechli si, protože hrozilo, že můžou přijít Němci a střílet. Rádi jsme je vítali. Absurdní na tom je, že státnice byla v roce 1956 a dvanáct let nato přijely tanky podruhé, jenomže s jiným [cílem]. Tak přestože jsem dvanáct let předtím dělal oslavný list na jejich příjezd, teď jsme vymýšleli s kolegy satiru na příjezd tanků.“

  • „Albatros mě vytáhl z paběrkování, kdy jsem jen občas [udělal] něco do časopisů [nebo] do reklamy, toho výtvarného bylo málo. Ale díky tomu, že mě tam jeden z redaktorů pozval, jsem se tam dostal, zabydlel a rozšířil svou činnost, která trvala velice dlouho. Teď už výtvarní redaktoři téměř přestali existovat. Všude to obsadili mladší redaktoři, kteří ale nejsou výtvarníci a sledují spíš, aby to bylo rychle, aby to nebylo nejdražší, a nevím, co všechno… Někdy má člověk pocit, že kvalita ilustrací jim tolik na srdci neleží. Dřív když jsem chodil do Albatrosu, bylo zjevné – ať jsem jednal s kýmkoli ze šesti výtvarných redaktorů – že jde hlavně o to, aby to bylo co nejlepší. Ať si zvolím počet, barevnost, formát [ilustrací], cokoli. Velice svobodně jsem se k tomu mohl postavit, hlavně aby to bylo pěkně dotažené. Teď už pro nakladatelství skoro nepracuji, ale poslední dobou už bylo znát, že to řídí lidé, kteří to výtvarné nedokážou tak zvládnout jako v minulých dobách.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 10.03.2022

    (audio)
    délka: 02:38:30
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Praha, 12.04.2022

    (audio)
    délka: 01:55:51
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Život s knižní ilustrací

Václav Kabát (konec 50. let?)
Václav Kabát (konec 50. let?)
zdroj: archiv pamětníka

Václav Kabát, narozený 8. dubna 1932 v Praze, je přední český knižní ilustrátor. Od roku 1945 byl členem Skauta a ještě přibližně dva roky po komunistickém převratu působil v neoficiálním skautském oddíle. V letech 1947–1951 navštěvoval Státní grafickou školu v Praze, následně studoval na Akademii výtvarných umění (1951–1956) v ateliéru Vladimíra Pukla. Po studiích působil jako výtvarník na volné noze. Nejdříve se živil kresleným humorem a užitou grafikou (tvorba značek, diplomů a obálek), později se uchytil jako knižní ilustrátor. Spolupracoval s více nakladatelstvími, nejvíce však s nakladatelstvím dětské literatury Albatros. Krátce po 21. srpnu 1968, než začala opět plně fungovat cenzura, nakreslil pro tisk několik vtipů proti invazi. Kvůli kádrování neměl za normalizace dlouho přístup k nedostatkovému vybavení pro výtvarníky, například ke speciálnímu nábytku. Knižní ilustraci se věnoval i v době natáčení, v roce 2022, v předchozích letech ilustroval Pověsti z Čech, Moravy a Slezska či Pohádky Boženy Němcové.