Táta dostal doživotí. Ze mě se stala dcera kriminálníka
Libuše Jůzová přišla na svět 30. března roku 1949. S rodiči žila v malé obci Jiříkov na Děčínsku, kde její tatínek Petr Kouba pracoval jako příslušník Sboru národní bezpečnosti. Maminka Libuše Hýblová spolupracovala za války s partyzánskou brigádou majora Kaniščeva. Život rodiny se změnil v květnu roku 1950, kdy si pro tatínka přišla Státní bezpečnost. Z monstrprocesu s odbojovou skupinou doktora Edvarda Beneše si Petr Kouba odnesl doživotní trest. Libuše Jůzová tak tatínka znala pouze z návštěv ve vězení. Ve škole se stala jako dcera politického vězně terčem šikany ze strany nejen spolužáků, ale také učitelů. V roce 1964 ji přijali na gymnázium v Rumburku. Ani tam jí nezapomněli připomínat cejch, který jí byl po zatčení otce vypálen. Po prvním ročníku tak souhrou několika událostí se studiem skončila a začala pracovat. Během zaměstnání si dodělala dvouletou ekonomickou školu. Na začátku 70. let se s rodiči přestěhovala do Hradce Králové, kde poznala svého budoucího manžela. V roce 1976 se vdala, s manželem vychovali dvě děti. Během normalizace se snažila nevyčnívat, měla strach nejen o své děti, ale také o stárnoucí rodiče. Na začátku 90. let našla novou rodinu v Konfederaci politických vězňů, kde později působila ve funkci pokladní. V roce 2023 žila Libuše Jůzová v Hradci Králové.