Chodili mezi nás i nebaptisté, protože tady nic českého nebylo
Stáhnout obrázek
Karel Jersák se narodil v roce 1924 v obci Nowa Wole v blízkosti Zelowa v Polsku. Je potomkem pobělohorských emigrantů, kteří se v okolí Zelowa usadili na počátku 19. století. Patří k nemalé části těchto Čechů, kteří v devadesátých letech 19. století přijali za svou baptistickou církev. Po vzniku Československa se část exulantů vrátila do země svých předků. Mezi nimi i Jirsákovi, kteří se společně s dalšími rodinami v roce 1925 usadili v německé obci Vikýřovice (něm. Weikersdorf). Tam si vlastními silami vystavěli baptistickou kazatelnu, která se za první republiky stala centrem českého živlu v obci a okolí. Za války byla většina baptistických rodin vysídlena do vnitrozemí. Místní kazatel Teofil Malý zahynul v Osvětimi. Jersákovi žili od roku 1941 až do konce války u příbuzných v Zábřehu. Za komunismu bylo celé společenství pod bedlivým dozorem církevních tajemníků. V únoru 1955 byl zatčen místní kazatel Vilém Pospíšil, který byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na tři a půl roku vězení a byla mu zkonfiskována třetina majetku. Zatčen a odsouzen byl také bratr pamětníka Vilém, který dělal kazatele v Kroměříži. I v této těžké době se Karel Jersák zapojil do života sboru. Byl jedním ze státem schválených laických kazatelů, předsedou sboru a vedl nedělní školu. Vzpomíná, že každou změnu nebo hosta musel hlásit církevnímu tajemníkovi. I když se v těchto funkcích nedostal do větších problémů, vždycky byl život s vírou za komunismu problém a rodina zažila nemálo ponížení ze strany režimu. Dcera Jarmila s rodinou nakonec raději emigrovala do Kanady. Dnes Karel Jersák žije s manželkou stále ve Vikýřovicích a stejně jako celý život se aktivně účastní života místního baptistického sboru. Karel Jersák zemřel 15. července roku 2019.
