Vítězslav Janovský

„'Kdo to namaloval?' Chtěli vědět, kdo to namaloval. Každý věděl, že jediný, kdo uměl malovat, byl Miloš Vácha. Nikdo to neřekl. Pak místo vyučování nikdo nepřišel v první hodině, tak jsme tam hodinu seděli ve třídě. Pak přišla ředitelka a ohlásila: ‚Vy jste buržoazní děti a potřebujete se seznámit s dělnickou třídou, abyste našli správné názory. Půjdete na dva roky do Kolbenky.‘ Náš třídní byl férový chlap, měl pár roků před penzí, tak mu to možná bylo fuk. Ještě nás totiž chtěli vyhodit ze všech studií. Takže on to umluvil tak, že půjdeme do Kolbenky, abychom poznali práci dělnické třídy, my buržousti. To bylo v listopadu a celý prosinec a leden jsme chodili do Kolbenky od rána od šesti, abychom poznali dělnickou třídu.“

„Komunisti zavedli, že se dělaly nástěnky, to dřív nebývalo. Co říkali, jo… No, asi Miloš Vácha uměl dobře kreslit a on na té nástěnce namaloval takový obrázek třídy - katedru a tabuli a vedle tabule byl obraz, kde visel vždycky prezident. A na ten obraz namaloval takové schematické prase čtverhranné, takový ten obdélník s trojúhelníkem a nožičky. V té naší třídě se k tomu nikdo nepřiznal, ale jeden kluk tam byl komunista, tak jsme všichni měli zato, že ten to šel říct, že někdo zhanobil obraz. Tak se tam přišli podívat - to všechno bylo dřív, ještě než jsem přišel do školy, tak jsem koukal jako blázen, co se děje. Pak nás všechny vyšetřovali, furt se ptali, kdo to namaloval. Tak všichni jsme tvrdili, že nevíme, kdo to namaloval. Tak jako trest… Taky nás chtěli vyloučit ze studia snad navěky. Tak náš třídní, který nás zachránil už podruhé, to byl skvělý profesor, učil nás matiku, fyziku, nějaký doktor Vostrý se jmenoval, a ten snad se nějak přimluvil. A tak se usnesli, že musíme jít na převýchovu, abychom poznali práci dělnické třídy. Takže místo školy jsme celý prosinec a leden chodili do továrny do ČKD.“

„Přijeli tam nějakými tanky, co už přijely z toho tam na Pankráci, ti esesáci, co utíkali z toho Neveklovska, tak prostě dojeli na Pankrác, tam byly nějaké barikády. Ale oni, barikády nebarikády, prostě s kulomety a tanky to nějak přelezli a zmocnili se tam nějakých lidí - ženských, dětí, všechno možné. Postavili je na ty barikády a řekli, že ultimátum, jestli tu barikádu neodstraní lidi, tak je všechny postřílí. No tak se nevědělo, co s tím, a nakonec oni ty lidi stejně postříleli.“